Direkt marketing – nákup od výrobce

Lester Wunderman - průkopník a zakladatel novodobého direkt marketingu. Člověk, který mi dokořán otevřel jedny z dvěřích na mé cestě.
Lester Wunderman – průkopník a zakladatel novodobého direkt marketingu. Člověk, který mi dokořán otevřel jedny z dvěřích na mé cestě.

Pekař, švec, krejčí, kolař, sudař, kovář, cukrář, sedlák, hrnčíř, sedlář… Všichni vyráběli pro své zákazníky, pro lidi, které znali, pro lidi ze svého okolí. Maximálně šli v sobotu na trh, ale zase si své produkty prodávali sami. Byli v kontaktu se svými zákazníky, znali jejich přání, nemohli se schovávat za nějaké distributory, prodejce. A to mi přijde super. V podstatě díky tomu přímému kontaktu nemůže výrobce udělat chybu.

Direkt marketing, slyšíte to slovo „direkt“, přímo k zákazníkovi. To zní, prostě nejkratší cestou k zákazníkovi. Velebme internet! Internet dal opět možnost i malým výrobcům prodávat přímo koncovým zákazníkům. A zakazníkům dal možnost opět nakupovat přímo u výrobce. To je ta nejužasnější věc, která se v obchodě stala za posledních 30 let. Po dvou letech práce v obchodním oddělení Mountfieldu jsem si řekl, že už nikdy nechci prodávat zboží. Nakonec možnost prodávat ATCO to zlomila. Ale úplně jiná dimenze Pokračovat ve čtení „Direkt marketing – nákup od výrobce“

Jak vidím marketing I

Marketing je jádro všeho
Diagram vnímání marketingu. Jediná nejistější cesta, jak získat od zákazníka jeho peníze je, poskytnout mu nejlépe to, co si přeje.

Marketing a strategické řízení, byly mé nejoblíbenější předmety na univerzitě. Někdo by rád podnikal a stále nemůže najít vhodnou příležitost, některé blogy jsou plné takových lidí, co by hrozně rádi, ale neví co. No a já, pořád vidím příležitosti kolem sebe. Kdyby nebyly, tak to znamená, že všichni dělají všechno super, není co zlepšovat a lidem ani nerostou nároky.

Jdu nakoupit jídlo, jdu na poštu, jedu s autem do servisu, objednávám věci v eshopech, hledám zábavu pro děti, vidím moderní technologie, jaké dávají možnosti a všude je co zlepšovat. Možná kdyby mě nebavily trávníky, tak bych byl někde jinde, možná v automobilovém průmyslu, možná v jiném strojírenském průmyslu, nebo ve službách. Kdyby není. Baví mě trávníky, tak je dělám nejlépe, jak umím. Zjistím, že nikdo neumí pečovat o anglické trávníky, tak se do toho pustím sám, nejsou sekačky na anglické trávníky Pokračovat ve čtení „Jak vidím marketing I“

Podnikání není tráva, ale strom

strom
Kořeny, kmen, větvě, koruna, plody…

Beru podnikání jako strom. Strom má několik na sebe navazujících částí, kde jedna nemůže fungovat bez druhé. Vyroste-li strom a má mělké kořeny, snadno ve vychřici padne. Má-li kořeny mělké nebo úzké, čerpá životadárnou vodu a živiny pouze z omezených zdrojů. Má-li rozsáhlé  a hluboké kořeny, dokáže lépe překonat sucho, mráz, vítr…

Máte stromy, které rychle rostou, málo koření, snadno se vyvrátí, často uschnou… A pak máte stromy, jako je třeba dub, který roste pomalu, kořeny má hodně hluboko a má je pevné. Dřevo je tvrdé a takový strom nic nerozhodí. Jedno léto sucho nedělá Pokračovat ve čtení „Podnikání není tráva, ale strom“

Pravda o vřetenových sekačkách. Aneb nastal čas vrátit se do základního tabora?

zakladni tabor
Abyste dosáhli vůbec někdy vrcholu, je někdy nezbytné odložit útok a vrátit se do základního tábora.

Měl jsem za to dobu, co se naplno věnuji vřetenovým sekačkám, několik okamžiků, kdy jsem se rozmýšlel, zda jít dál nebo je výhodnější se stáhnout do základního tábora a vyčkat na vhodnější dobu. Zatím jsem se vždy snažil jít přímou cestou na vrchol i za cenu ztráty osobního života, za cenu značného finančního diskomfortu, za cenu velkého psychického nasazení, nejen mého, ale i mých blízkých.

Je paradoxní, že v okamžiku, kdy jsem nejblíž cíle za celou dobu, v době, kdy mám výrobu vlastní sekačky na dosah ruky, mám nějvětší pochybnosti o tom, zda finální útok na cíl mi definitivně nezlomí vaz.

Cesta začla v roce 2007, kdy jsem bez peněz vsadil Pokračovat ve čtení „Pravda o vřetenových sekačkách. Aneb nastal čas vrátit se do základního tabora?“

Mountfieldu trvale klesají třžby

Slevy sekaček, bazénů, pil, nábytku
Jak se za 10 let stát z dominatního prodejce obyčejným discountem ukazuje příklad společnosti Mountfield a.s.

Nejsem účetní ani auditor, ale přeci jen občas nahlédnu do daňového přiznání konkurentům. Někdy člověk může mít z reklam pocit, že vše je růžové, že firma i trh rostou, že se daří tak dobře, že už se leccos dává zadarmo, protože o zisk už vlastně není potřeba usilovat.

Mountfield, měl určité významné postavení na trhu, proto z jeho čísel lze usuzovat jaký je vývoj nejen jeho vlastní, ale i celého segmentu věcí pro zahradu. Navíc jsem v Mountfieldu pracoval v době jeho největších úspěchů, sice je to už skoro 10 let, ale i tak si dokážu věci dát do souvislostí.

Takže výroční zpráva za rok 2011, kterou Mountfield zveřejnil až v říjnu, ukazuje, že tržby za rok 2011 klesly na 2,3 mld. Kč a zisk po zdanění byl 15,6 mil Kč. V procentech to představuje zisk 0,7%! To pokryje 1 výplatu pouze jedné třetině zaměstnanců. Meziroční pokles tržeb je o 14%. Za posledních 9 let jsou tržby nižší už o 30%.

K 31.12. měla společnost Pokračovat ve čtení „Mountfieldu trvale klesají třžby“

Nevolejte domu v kolik určitě dorazíte

Plánovat a slibovat je ztráta času.

Jistě to znáte. Sednete do auta, máte plnou nádrž, vyjedete na dálnici a voláte domu, že za 3 hodinky budete doma. Ujedete pár kilometrů, začne se zhušťovat doprava, minete sjezd a kilometr za exitem dálnice stojí… Stojíte hodinu., dvě, tři a pořád nic. Už jste měli být doma a ono jste pořád na začátku cesty…

Zkusíte tedy uniknout přes krajnici a polní cestu a najedete na úplně neznámou dálnici a zhostí se vás euforie, že přeci jen domu dorazíte. Voláte domu, že vše už je dobré. Ujedete opět pár  set metrů, ale zjistíte, že jedete po dálnici, která není dokončená a cesta Pokračovat ve čtení „Nevolejte domu v kolik určitě dorazíte“

Kupuji Dacii u Mercedesu

Mercedes je na špičce trhu, Dacia na dně trhu.

Potřebuji nutně nové auto. Říkam si, že stará škodovka byla křáp, pořád jsem něco musel opravovat, spousta strostí a peněz… Musím si pořídit něco lepšího, abych líp vypadal, měl méně starostí a nemusel furt trčet v servisu. Říkám si Mercedes má zvuk i dobrý servis a dost se mi líbí. Tak si zajdu do salonu mercedesu vybrat.

Otevřu dveře a hned se mě ujímá recepční, usazuje mě do pohovky a jde mi zařídit obchodníka. Za pár vteřin přichází prodejce, velice pěkně oblečený, usměvavý. Říkám si, to je paráda, tak se mi to líbí. Odvádí mě k autům, krásný, pohodlný. Perfekně mě prodejce informuje a seznamuje se všemi výhodami. Jsem spokojený. Moc neváhám a hned chci po něm nabídku ve standardní konfiguraci.

Za pár okamžiků mám v ruce cenu, trochu mě orosilo. Cože tolik? Pokračovat ve čtení „Kupuji Dacii u Mercedesu“

Masport není nejlepší sekačka

book_btn.png
Chcete sekačku od firmy, která dělá grily, tepelné zářiče, drtiče, štípače dříví… a rotační traktůrkové sekačky si vozí z českého Jičína a prodává je pod svou značkou? A pod značkou ATCO dodává jinému výrobci zase svoje vřetenové sekačky? Odpovídá toto chování výrobci nejlepších sekaček na trávu?

Byl pozdní prosincový večer roku 2011 a nečekaně pozdě mi zazvonil telefon. Na druhém konci se ozval podnikatel Jan Z., který nám v roce 2009 zajišťoval broušení vřeten na sekačky ATCO. (Ano, to byl ten rok, kdy jsme následně řešili tolik reklamací na nekvalitní posezonní nabroušení.) Jan začal hovor opatrně, prý brouzdal na webu a zjistil, že nemám co prodávat, když ATCO skončilo. „Ano, je to tak.“ potvrdil jsem obecně známý fakt.

„Možná bych pro vás měl jednoho výrobce.“ zaznělo na druhé straně. Hlavou mi projely všechny možnosti a vypadlo ze mě: „To musí být jedině Masport.“ A pokračoval jsem dál: „ano, uvažoval jsem o něm, ale nejsem si jistý, zda je to to, co bych chtěl prodávat.“ Navíc finanční situace mi nedávala příliš možností pouštět se do nového obchodního vztahu.

Jan Z. navrhl, ať se sejdeme, že mi dá nabídku, ať mu řeknu, co by se nejlépe prodávalo ze sortimentu Masport a že klidně doveze kontejner sekaček a já je budu prodávat. Uznal, že to je nejlepší varianta vstupu na trh, protože konkurovat si navzájem nemá cenu a lépe než já to stejně nedokáže prodávat. Za pár dnů jsme se sešli a celé jednání bylo oboustraně velmi otevřené. Já jsem říkal na rovinu svoje zkušenosti a poznatky, Jan zase ukazoval nákupní ceny atd. Vypadalo to velmi nadějně, proto jsem nakonec začal o prodeji Masport uvažovat. Dokonce mám sekačky zadané v eshopu a připravené ke spuštění k prodeji, což se nakonec ale nestalo. Poskytl jsem mu svoje návody a technické podklady, aby se vstup na český trh zjednodušil. Pokračovat ve čtení „Masport není nejlepší sekačka“

V Anglii se ukrýval sekačkový diamant

Velká Británie rodiště sekaček na trávu
Velká Británie rodiště sekaček na trávu

Psal  se konec sprna 2007. Měl jsem v běhu přípravu eshopu a od září mi začínal nájem prodejny. Poté, co jsem se nedohodl s českým Boschem, ani s německým distributorem o nákupu vřetenových sekaček ATCO, zaměřil jsem svou pozornost do Anglie, přímo k výrobci.

Nebylo jednoduché sehnat správné telefonní číslo, maily ani fax – prostě nic, web katastrofální. Když už jsem telefon měl, nemohl jsem se dovolat. Pořád mě to vyzvánělo nějak divně. Když už to trvalo druhý, třetí týden, byl jsem přesvědčen, že mě blokují. Někdy se stalo, že to recepční zvedla, ale přepojení se nepovedlo. Byl jsem neodbytný, pořád jsem to zkoušel. Pokračovat ve čtení „V Anglii se ukrýval sekačkový diamant“

Jak jsem pro Mountfield vynalezl zastřešení

Zastřešení bazénu alá stará plátěná garáž na trubkové konstrukci. Ne že by se mi to líbilo, ale po mém odchodu na tom Mountfield vydělal hodně milionů Kč.

Ještě jedna náplast na moje „bolístky“ z Mountfieldu. Jak jsem přišel o vynález, je pěkná historka s osmi nulama na konci.

Jednou, to už jsem byl v Mountfieldu mazák, sloužil jsem své druhé léto, chodím po kanceláři a najednou přišel nápad z čistého nebe.

Měl jsem na starosti bazény, solární ohřevy atd. No a pořád jsme dumali, co ještě k těm bazénům dát, abychom jako z lidí dostali více peněz. Zastřešení by byla super věc. Ale polykarbonátové bylo v té době děsně drahé a složité na stavbu. Jak zakrýt nadzemní bazén, který jenom sedí na zemi a ještě ke všemu je kruhový?

Ten nápad byl úžasný, geniální, protože byl jednoduchý a snadný na výrobu. Vzpomněl jsem si Pokračovat ve čtení „Jak jsem pro Mountfield vynalezl zastřešení“