Co kde sehnat? A nebloudit.

Co kde sehnat?

Ještě jsem neuměl pořádně psát, když si ode mě chtěla starší sestra půjčit peníze, které jsem si náhodně vydělal epizodní rolí v televizním seriálu. Půjčil jsem jí, ale přiměl jsem jí sepsat směnku ve dvou provedeních a svou kopii jsem si pečlivě ukryl na zadní stranu obrazu… Své peníze jsem i díky kopii směnky dostal nakonec zpět. Uplynulo 10 let a naopak sestra půjčovala mě na nákup horského kola. Všechno má svůj čas, stačí si to uvědomit.

Od mala jsem snil o anglickém trávníku, který jsem se doma snažil vypěstovat. Brzy jsem pochopil, že mi chybí informace, jak na to. V 15 letech jsem říkal, že chci být podnikatelem. Na gymnáziu jsem si vysnil, že chci procestovat Austrálii. Abych si během studia na vysoké škole, kde jsem studoval obchod a podnikání s technikou (diplomová práce na téma „rozbor strojů pro údržbu golfových hřišť“), vydělal na cestu do Austrálie, odjel jsem na 3 měsíce sklízet jahody do Skotska. Rok na to, po ukončení studia a brigádě v IKEA, jsem odjel studovat do Sydney. Pak jsem procestoval Austrálii, Nový Zéland i Fiji.

O své první místo po návratu ze zahraničí jsem zažádal v maloobchodním řetězci se zahradním vybavením Mountfield motivačním dopisem, který jsem si připravil před dvěma roky při studijním cvičení. Dopis jsem poslal přímo generálnímu řediteli. Přijal mě. Po roce práce jsem provedl ABC analýzu svého pracovního místa a vybídl vedení k inovacím. Reakce byly rozporuplné a přístup majitele byl nesystematický. Chtěl jsem pak odejít, ale věděl jsem , že takhle dobře placenou „stáž“, která mě připraví na vlastní podnikání, budu těžko hledat. Vydržel jsem tedy ještě jeden rok.
Následně jsem to zkusil s direkt marketingem u obchodníka se zemědělskou technikou FAGUS. Úspěch se nekonal.  Vlastní podnikání už bylo na spadnutí, ale ještě než se rozběhla moje první firma, zkusil jsem pracovat rok pro časopisy Golf Digest a Travel Digest jako prodejce inzerce, souběžně jsem již připravoval nabídky pro zájemce o anglické trávníky ve své nové firmě ŠENA GREENKEEPING.

Na základě svého podnikatelského plánu, který jsem sepsal čtyři roky zpět,  během příprav na státnice, jsem založil malou firmu specializující se na péči o anglické trávníky. Zahradnických firem byly tisíce, ale specialista na anglické trávníky byl jen jeden. Zákazníci přibývali a firma mohla v klidu prosperovat. Bohužel nepružnost  svého společníka mě přiměla k tomu, abych se poohlédl po něčem, co by mě v případě rozkolu firmy zachránilo. A brzy jsem našel to, co jsem ani nevěřil, že existuje – malou motorovou vřetenovou sekačku. Jeden můj dobrý zákazník jí vytáhl ze sklepa, že už jí nepoužívá, ale chtěl jí nabrousit. U internetu jsem pak identifikoval, že se jedná o tradiční anglickou značku ATCO, která tyto sekačky vyrábí už skoro 90 let. Pár dnů na to jsem registroval domény: vretenoveskacky.cz, vretenovekosacky.sk, cylinderlawnmower.com atd.  A rozhodl jsem se, že tyto sekačky ATCO budu prodávat, protože mají ohromnou přidanou hodnotu a druhou největší tradici na trhu sekaček na trávu.

Dva měsíce na to, v září, jsem si pronajal kamenný obchůdek v Praze a připravoval jsem eshop. Mezitím jsem se snažil kontaktovat místního distributora BOSCH, protože do jeho skupiny ATCO patřilo. Tam jsem však nepochodil, proto jsem zkoušel kontaktovat německého distributora, kde to také nedopadlo a nakonec se mi daří kontaktovat přímo výrobní závod v Anglii. V říjnu 2007 jsem dopisem zažádal o výhradní zastoupení ATCO pro Česko, Slovensko a Maďarsko. A to už k úspěchu vedlo. Zástupci ATCO přiletěli v listopadu do Prahy a domluvili jsme výhradní zastoupení. Ale ve skutečnosti jsem snil o tom, že budu prodávat v Německu, Anglii, USA, Austrálii – vřetenové sekačky lze prodávat skoro po celém světě, protože ATCO nemělo přímou konkurenci.

Když jsem řekl lidem z oboru, že budu prodávat vřetenové sekačky, sklidil jsem jen negativní reakce, že na tyto sekačky není český trh zralý. Ale jako trávníkář jsem věděl svoje. Taky jsem jim řekl, že budu prodávat přes internet a opět jsem sklidil negativní reakci, že takto drahé zboží si lidé přes internet neobjednají. Věděl jsem zase svoje.

V lednu 2008 jsem spustil prodej vřetenových sekaček ATCO. První rok jsem prodal jenom 20% svého plánu a ani druhý rok jsem výrazněji neuspěl, přestože jsme měli 50% růst (v roce 2009 se naplno projevila ekonomická krize). Navíc v době krize jsem se „musel“ hodně zadlužit. Vážně jsem uvažoval, že s tím skončím, celý srpen 2009 jsem si analyzoval možnosti, nakonec jsem rozhodl, že to vydržíM a s úsilím svých dvou zaměstnanců krizi přečkáme. Velké dluhy však byznys i v dalším roce brzdily, a přestože prodeje rostly a úspěch u zákazníků byl čím dál větší, bylo to z mého pohledu stále hlemýždí tempo. Přesto jsem byl vyhodnocen jako nejúspěšnější prodejce ATCO mimo Velkou Británii. Prodávali jsme přes 60% sekaček přímo přes internet bez toho, aby se zákaznici chodili dívat do prodejny. Do všeho se však přidali personální potíže se dvěma klíčovými zaměstnanci, což vyvrcholilo jejich odchodem. Vzal jsem do týmu svého tátu, který zajistil chod posezónního servisu, najal jsem obchodního zástupce a začal chystat novou strategii pro novou sezónu 2011 se špičkovou  komunikační agenturou MARK BBDO.

Do toho však přišla zpráva od BOSCH, že ukončuje výrobu ATCO. Byla to rána, ale i výzva. Ani na okamžik jsem nezaváhal a okamžitě kontaktoval BOSCH, že mám zájem výrobu ATCO koupit a pokračovat v ní. V téže hodině jsem zadal do google „krizový investor“ a člověk, který vyběhl ve vyhledávači jako první byl shodou okolností z Brna. Něco jsem si o něm vyhledal a mimo jiné jsem zjistil, že je z volejbalového prostředí. Nový obchodní zástupce by ho měl znát, a také, že jo a tak hned domluvil hned schůzku. Do týdne jsme seděli spolu v baru hotelu Voroněž a já jen zíral, jaké ideální zkušenosti investor má s akvizicemi z Anglie. Bohužel tento investor, nebyl v daný okamžik investice schopný, ale rad a kontaktů jsem dostal dost. Souběžně jsem tedy začal shánět jiného strategického investora a chystat aktualizovaný business plán. Již od počátku jsem měl vizi, že jednou až budu největším prodejcem ATCO na světě, výrobu koupí a tím eliminuje riziko, že by BOSCH výrobu ukončil. Bohužel, to se stalo dříve, než  jsem čekal. Rozhodl jsem se zariskovat a zkusit připravit takový projekt, který bude pro investory zajímavý a věrohodný. Navázal jsem spolupráci s poradci v Ernst&Young, marketéry v MARK BBDO, HR managery, právníky Rowen Legal… Oslovil jsem desítky podnikatelů, investorů. Současně vedl jednání s BOSCH o odkupu a dovedl jednání až tak daleko, že už zbývalo jen se dohodnout na ceně. Vzhledem k tomu, že ani po měsíci a půl jsem neměl investora na cenu, kterou Bosch požadoval, jednání s Bosch bylo ukončeno.

Můj oblíbený kvíz z knihy Funky Business:
Píše se rok 1977. Máte na učtu 2000 dolarů a brzy vám bude 30 let. Co uděláte?
A.    Uspořádáte mejdan.
B.    Koupíte si auto.
C.    Založíte databázovou společnost?
Zeptejte se Larryho Ellisona, zakladatele a generálního ředitele společnosti Oracle.

Píše se rok 1984. Máte na účtu 1000 dolarů a brzy vám bude devatenáct. Co uděláte?
A.    Uspořádáte mejdan.
B.    Koupíte si auto.
C.    Začnete prodávat osobní počítače, které máte uskladněné v ložnici?
Zeptejte se Michaela Della.

A k tomu přidavám vlastní příklad:
Píše se rok 1982. Máte na účtu 24 dolarů , máte doktorát z historie a brzy vám bude třicet. Co uděláte?
A.    Uspořádáte mejdan.
B.    Koupíte si auto.
C.    Začnete sousedům sekat trávníky ?
Zeptejte se Australana Jima Penmana, zakladatele společnosti Jim´s Mowing s ročním obratem 1,5 mld Kč.

A skutečnost byla: píše se rok 2010, je vám 32 let, jste inženýr se specializací na obchod a podnikání s vřetenovými sekačkami, máte na cestě druhé dítě a výroba legendárních vřetenových sekaček ATCO po 90 letech právě skončila. Co uděláte?
A.    Uspořádáte mejdan.
B.    Zbankrotujete.
C.    Koupíte jednu z nejstarších továren na sekačky na světě.
D.    Začnete vyrábět svoje vřetenové sekačky?
Zeptejte se Tomáše Šeny, trávníkáře, který se rozhodl, že splní tisícům chlapů na celém světě sen o krásném hustém trávníku.

Rok 2011 byl vcelku dramatický, poté co vypadla varianta C, jsem se rozhodl, že varianty A a B nejsou na programu dne. Tudíž vydržím, zda ATCO skutečně nekoupí ještě někdo jiný a pokud ne, zbývá už jen začít dělat na variantě D. I přestože na eshopu bylo vyvěšeno, že sekačky nejsou a dlouho nebudou, objednávky na sekačky chodily jako zběsilé. Žádný marketing, žádné prodejny, žádní prodejci, žádná snaha a přesto jsem dostával objednávky v hodnotě vyšší než v prvním roce, kdy jsme začali s prodejem.

A přestože ATCO výrobu nakonec převzal jiný anglický výrobce sekaček , už jsem nechtěl spoléhat na dalšího arogantního blbce, který nevěří, že se v Česku dají prodat tisíce vřetenových sekaček. Ne, že by vývoj sekačky, její schválení ve zkušebně a příprava výroby šly bez komplikací. I tady se nesčetněkrát jednalo a selektovalo. Potenciálních výrobců bylo spoustu, ale firem, které jsou ochotné jít do aspoň malého rizika je minimum. Už jsem riskoval dost a věděl jsem, že pokud přežiju rok 2011, tak už bude jenom lépe. Postupem času bylo jasné, že vyrábět svou sekačku, kde se zúročí zkušenosti z používání těchto sekaček, stovky názorů a konzultací se zákazníky, hmatatelné poznatky z posezónních servisů, je jediné logické řešení.

První partneři, kteří se nabídli v dubnu 2011, že novou sekačku připraví, skončili těsně před branami výroby. Okolnosti, se seběhly tak, že několika měsíční spolupráce na vývoji sekačky se zasekla téměř u konce. Spolupráce šla na konci roku 2011 k ledu a vidina výroby pro sezónu 2012 téměř také.

Ačkoli se můj projekt líbil kdekomu, najít u někoho něco víc, než jen dobrý čich na peníze, bylo těžké. Nakonec se poštěstilo až za hranicemi na Slovensku.  Lokální strojírenská firma vyrábějící 8 let vřetenové sekačky pro fotbalová hřiště byla tou pravou volbou. Majitel, který vyvinul a pro vlastní potěšení vyráběl fotbalové sekačky, byl naladěn na stejné notě jako já. Byla to úleva po pěti letech mluvit s někým, komu není potřeba vysvětlovat „proč vřeteno“, ale dali se hned řešit strategické i praktické otázky. Je leden 2012 a příprava nové sekačky je zahájena. Tím, že jsem už tento proces nedávno podstoupil, vím přesně, co zadat a jak, aby výrobce mohl rychle splnit všechny moje požadavky…

V létě 2012 jsem se rozešel se slovenským výrobcem. Nechci použít to slovo, takže to napíšu diplomaticky, s člověkem psychicky nevyrovnaným nejde dělat seriozní obchod. Proto jsem řekl, moje trpělivost přetekla. Sezóna 2012 z pohledu mé sekačky stracená. V létě jsem navázal kontakt s Michalem P., což byl můj zákazník na údržbu trávníku. Rychle se projektu výroby sekačky chytil, rozběhlo se to nadějně. Nechtěl jsem ani věřit, že jsem našel někoho, kdo chápe moje cíle a shodneme se i na cestě jak jich dosáhnout. O to větší zklamání a problémy způsobil konec této spolupráce v říjnu 2012.  Je konec roku 2012 a otázka zní jak dál?

Rok 2013 proběhl nadějně s novým partnerem Petrem Z. jsme založili firmu, která zajistí chod celého projektu, vzniká Swardman. Hned v lednu jsme vybrali výrobní firmu, která měla zajistit vývoj a následně sériovou výrobu. Dál už bych mohl zkopírovat odstavec výše. Bohužel firma od projektu odstoupila až před koncem roku. Celou dobu tvrdila, že začátek sezóny 2014 stihneme. Navíc nastal problém s předáním výrobní dokumentace. Jak jsem mohl dopustit opakovat stejnou chybu? Přijdete za někým, že mu nesete výrobu a trvalý odbyt. Věříte mu, věnujete mu čas a cenné informace a on se na vás vykašle těsně před cílem.

Aby se tato chyba již neopakovala, najali jsme zvlášť konstruktéra a zvlášť zadáme výrobu. Tím pádem se vývoj dostává více pod naší kontrolu. Na konstrukční práce jsem vybral jednoho z největších českých talentů, přímo vynálezce Marka Votroubka.  Uvidíme, zda se v roce 2014 hneme z rychlosti 0 na nějakou vyšší hodnotu. Vždy říkám, že nejhorší je věc rozjet z nuly. V okamžiku, kdy už jedete třeba rychlostí 3, je snadnější zvýšit na 6. Doufám, že za 12 měsíců už budeme v pohybu.

Abych se sekačky vůbec dočkal, museli jsme se pustit do výroby sami. Nepočítali jsme s tím, netoužili jsme po tom. Ale bylo to jediné správné řešení. Konstruktér Marek vymyslel skvělou a krásnou sekačku Edwin. Pojmenoval jsem jí po anglickém vynálezci sekaček na trávu Edwinu Buddingovi. Je červen 2015 a první zákazníci přebírají první sekačky z naší vlastní výroby. Hurá, už jsme se hnuli z 0 na 1. rychlostní stupeň. Edwiny míří na Slovensko,  do Německa, Švýcarska i Litvy. Zákazníci si objednali i modely za cenu vyšší než 100 tis. Kč. Vlastní výroba je kapitálově náročná, nezbývá než sehnat nový kapitál. Chci vyrábět celý podzim i zimu na sklad.

Konec roku 2015 uzavíráme se skoro 50 kusy dodanými sekačkami našim zákazníkům. Zákazníci, kteří sekačku používali minimálně půl sezóny jsou spokojení a to bylo cílem. V září jsem do firmy přibral dva nové společníky Pavla Mareše a jeho synovce Radka, kteří převzali štafetu po Petru Zapletalovi, který stál při mě 2,5 roku. Pavel s Radkem společnost během podzimu finančně stabilizovali, ale prohloubily se vzájemné rozpory na způsob řízení firmy.

V lednu jsem Marešům nabídl bleskový rozchod, protože druhá varianta byla, že skončím já. A to jsem nechtěl! Do projektu Swardman vstupuje na moji žádost nový investor Petr Krogman. A od té doby se dávají věci rychle do pohybu. Konečně se můžu soustředit na rozvoj firmy a personální posilování. Prodej se rozbíhá v Německu, ale Swardman putuje i do Francie.

Během jara můj tým posilujeme výrobu o tři nové kolegy, obchod posiluje Honza Polívka a tým se začíná rozrůstat. Ze čtyř lidí v únoru jsme v červnu dosáhli týmu o 13 členech a v září je nás již 20. A to i z důvodu, že jsme posílili výrobu o jejího šéfa Martina  Bulíře a vedoucího montáže Petra Resu. Pořídili jsme svou první nemovitost. U Plzně v Losiné vzniká výrobní závod Swardman. Díky tomu, se naše výrobní kapacita zvýšila 4x.

Na konci srpna 2016 jsme spustili nový eshop v češtině a němčině, rozbíhají se reklamní kampaně v zahraničí. Dále personálně posilujeme a vyrábíme sekačky do zásoby.

 

 

5 comments
  1. Tonda said:

    Výborně chlape! Věřim, že úspěch přijde. A líbí se mi vaše buldočí vytrvalost. Držim vám palce.

  2. Dušan said:

    Vy se mi teda líbíte! Některé věci dělám stejně… blbě… Analýzy… ukázat na problém… naznačit možné řešení… nechat si -píp- na hlavu… nakonec odejít a potom ještě roky vidět ovoce své práce, které sklízí někdo jiný… Stále jít kupředu, promyslet, najít řešení… je mi o trochu víc, ale zatím nic moc. Něco je špatně… ale co? Jak najdu, kde je problém, dám Vám moc rád vědět. Kdybyste na to přišel Vy, mou emailovou adresu máte.

    Co se týká vřetenových sekaček, tak ty mi učarovali už kdysi dávno, když jsem pořídil ruční vřetenovku. Sekal jsem s ní nehorázné plochy. Potom, asi po patnácti letech, se mi dostala do rukou zase. Jiný výrobce, starší model, ale opět skvělá. Zase jsem s ní „ostříhal“ co se dalo. A opět s radostí. Představa takové sekačky s motorem… jinou bych nikdy nechtěl.

    Přeji Vám obrovský úspěch, štěstí doma i v podnikání a pokoj v srdci. Mějte se.

    Dušan

  3. Dušane děkuji! Vydíte, možná, že to z blogu není cítit, ale já si myslím, že je u mě všechno tak jak má být – tudíž výborné. Všechny špatné zkušenosti jsou k nezaplacení a především díky nim jsem nyní na správné cestě a nebloumám někde po velkých kancelářích anonymních firem 🙂

  4. skatemurai said:

    Zajímavý příběh, hodně štěstí!

    Pokud by jste založil firmu akciovou, tak bych si nějaké akcie koupil 🙂

    Tom

    • Děkuji Tome 🙂 Letošní rok ukáže, zda by investice do mých akcií byla pro Vás výhodná 🙂

Komentujte...

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: