Co by dokázali Baťa, Jobs, Havel, Tesla, Turing a další, kdyby žili 100 let?
Občas se přistihnu, jak při čtení biografií velkých osobností narazím na větu, která mě zastaví.
Datum narození a datum úmrtí. Dva body, mezi nimi pomlčka. Celý život v jedné krátké čárce. Někdo stihl osmdesát let, někdo šedesát, někdo sotva třicet.
A pak zjistíš, že mnoho lidí, kteří změnili svět, vlastně nedostalo tolik času, jak se dnes zdá samozřejmé.
Co by se stalo, kdyby žili sto let?
Ne ve smyslu komiksové nesmrtelnosti.
Jen plný lidský život — jaký není nereálný, jen vzácný.
Překvapivě mnoho z nich by s námi bylo ještě dnes.
Zkusme chvíli nesledovat to, co bylo, ale to, co se mohlo stát.
Historii nepřepíšeme. Ale můžeme si z ní něco vzít.
Tomáš Baťa (1876–1976)
Muž, který nestihl dokončit vlastní století
Baťa zemřel v 56 letech. V produktivním věku, kdy většina lidí teprve dorůstá do svého vrcholu. Kdyby dožil plných sto, jeho život by sahal až do roku 1976 — do doby barevné televize, proudových letadel, éry poválečného kapitalismu, počátků globalizace a první digitalizace výroby.
Mohl by zažít:
- II. světovou válku i pád Hitera
- změny hranic, studenou válku
- nástup marketingu, masové výroby, logistiky, brandingu
- první počítače a výpočetní řízení průmyslu
- mohl by se potkat se Stevem Jobsem nebo Billem Gatsem
Baťa miloval systém, řád a pokrok.
Z dnešního pohledu byl víc než podnikatel. Byl designér společnosti.
Kdyby měl dalších 44 let, jeho koncept řízení firem by pravděpodobně nebyl jen českým exportem hodnot, ale globální metodikou. Něco jako ISO standard pro etiku podnikání, výkonnost, vztahy i mezilidskou důvěru.
Možná by:
- zavedl mezinárodní podnikatelské akademie dřív, než vznikl Harvard Business Publishing
- vytvořil vlastní leteckou, automobilovou či strojírenskou divizi jako má dnes Hyundai
- jeho obchodní domy by byly běžné v Americe stejně jako v Evropě
- Zlín by se stal inovační metropolí střední Evropy, ne symbolem nenaplněného snu
Některé životy končí přirozeně.
Baťův skončil uprostřed věty.
Steve Jobs (1955–2055)
Kdyby dnes ještě žil, právě by měnil svět znova
Jobs by při plné délce života oslavil stovku v roce 2055.
Je těžké domyslet, co by vzniklo mezi roky 2011–2055, kdy už nebyl.
Zatímco my sledujeme vývoj AI, virtuální reality a medicíny, on by byl tím, kdo je spojuje.
Jobs nebyl konstruktér v dílně.
Byl kurátor budoucnosti — člověk, který cítil, co bude chtít svět, ještě než to svět věděl.
Možná by:
- vytvořil osobní AI asistenta už v roce 2020
- spojil hardware, medicínu a genetiku do jednoho zařízení
- překreslil systém vzdělávání, protože v něm viděl největší dluh
- vyvinul počítač člověka, ne počítač pro člověka
Možná by jeho pozdní tvorba byla větší než iPhone.
Možná by zanechal filozofii technologie —
ne aby nás zahltila, ale aby nás ztišila.
Václav Havel (1936–2036)
Člověk, který mohl být hlasem současnosti
Havel mohl žít ještě jedenáct let. A těch jedenáct let by dnes tolik nechybělo, kdyby svět nebyl právě v období, kdy se lámou hodnoty, hranice, geopolitika i společenská důvěra.
Kdyby žil do roku 2036, mohl být:
- mentorem evropských lídrů
- mostem mezi Západem a Východem
- hlasem, který připomíná, že svoboda není samozřejmost
- autorem poslední velké knihy o etice moci
Možná by do politiky vrátil prvek, který dnes mizí — svědomitost.
Možná by jeho eseje uklidňovaly společnost v čase hluku.
Kdyby měl čas navíc, Česká republika by možná méně křičela a více poslouchala.
Nikola Tesla (1856–1956)
Muž, který tolik věděl, že ho svět přestal chápat
Tesla dožil 86 let, ale kdyby pokračoval do stovky, zasáhl by jeho život do éry prvních tranzistorů, prvních počítačů, prvních kosmických letů.
Svět by už nebyl před ním — on by byl znovu před světem.
Možná by:
- přivedl bezdrátový přenos energie do reálné praxe
- rozvinul kognitivní stroje a neuronové modely o 30 let dřív
- položil základy internetu jako součásti nervové soustavy lidstva
Tesla nebyl vynálezce.
Byl člověk, který myslel jinou logikou.
Kdyby měl dvacet let navíc, možná dnes neřešíme, jak ukládat energii — možná ji jen čerpáme z prostoru.
Alan Turing (1912–2012)
Muž, kterému století chybělo o 58 let
Turing se nedožil ani 42 let. Kdyby ano, stoletý život by mu končil v roce 2012 — v době, kdy běží internet, existuje cloud computing a AI začíná psát první kapitoly.
Genius, který začal informatiku, by přihlížel jejímu zrání.
Možná by:
- vytvořil univerzální programovací jazyk pro AI
- definoval etiku strojového myšlení dřív, než bude pozdě
- stal se Einsteinem digitálního věku
AI dnes roste bez kontrolního svědomí.
Turing by jím mohl být.
John Lennon (1940–2040)
Čtyřicet let hlasu, který mohl svět ještě slyšet
Kdyby Lennon žil do sta, svět by mohl zažít čtyřicet let hudby, manifestů, protestů, smíření.
Jeho hlas by zněl v době internetu, populismu, klimatické změny, pandemie.
Možná by:
- psal písně proti válkám 21. století
- bojoval za propojení místo algoritmického štěpení
- byl protipólem digitální nenávisti
Možná by už nebyl idol.
Možná by byl humanista.
Proč si to představovat?
Protože nám to ukazuje, jak nespravedlivě je čas rozdělován.
Baťa měl 56 let.
Jobs 56 let.
Turing 41.
Lennon 40.
Tesla 86.
Havel 75.
A přesto jejich stopa mění století.
Velká díla nevznikají díky talentu,
ale díky času, který jim člověk věnuje.
Možná nejde o to žít sto let,
ale o to žít tak, jako bychom je mít mohli —
a začít dnes, ne jednou.
Život je krátký jen pro toho, kdo čeká.
Dlouhý je pro toho, kdo tvoří.
Ve vzpomínce na mou maminku (1943 – 2043) a tatínka (1942 – 2042).
Tomáš Šena - blog 