
V jádru jsem disciplinovaný a zodpovědný člověk. Takže v okamžiku, kdy neplním sliby a závazky, beru věci vážně a žádná zábava se mnou není. Když jsem začal s blogem, psal jsem stylem, nikdo to nečte, bude to spíše moje kronika. Pak blog začalo číst více a více lidí, s Edwinem to začalo být už hodně seriózní a když jsem letos nestihl zahájit prodej ve slíbený termín, už to zábava nebyla. Jsem také ale optimista a naiva, protože si stále myslím, že když přijdu někam, že mám sériovou výrobu, že mi firmy utrhnou ruce. Jenže jde o vřetenové sekačky, které v podstatě nikdo nezná. Navíc, když zjistí cenu, tak si řeknou, že jsem úplný blázen, to nikdo nekoupí. A když jim řeknu, kolik máme zájemců, tak jsem úplnej magor.
Asi kdybych přišel a řekl, chci vyrábět kladívka, cena bude 15 korun, tak by Pokračovat ve čtení „Kam se poděl můj nadhled?“
