Kam se poděl můj nadhled?


Někdo má hezký slogan v letáku, někdo ho žije.

Někdo má hezký slogan v letáku, někdo ho žije.

V jádru jsem disciplinovaný a zodpovědný člověk. Takže v okamžiku, kdy neplním sliby a závazky, beru věci vážně a žádná zábava se mnou není. Když jsem začal s blogem, psal jsem stylem, nikdo to nečte, bude to spíše moje kronika. Pak blog začalo číst více a více lidí, s Edwinem to začalo být už hodně seriózní a když jsem letos nestihl zahájit prodej ve slíbený termín, už to zábava nebyla. Jsem také ale optimista a naiva, protože si stále myslím, že když přijdu někam, že mám sériovou výrobu, že mi firmy utrhnou ruce. Jenže jde o vřetenové sekačky, které v podstatě nikdo nezná. Navíc, když zjistí cenu, tak si řeknou, že jsem úplný blázen, to nikdo nekoupí. A když jim řeknu, kolik máme zájemců, tak jsem úplnej magor.

Asi kdybych přišel a řekl, chci vyrábět kladívka, cena bude 15 korun, tak by se firmy chovaly jinak. Ale to je spíš o přístupu. To si nechám zase na jindy. Vrátil bych se k tomu nadhledu. Nesplnil jsem dané termíny. Ty jsem si ale stanovil sám, nikdo mě do nich nenutil. Pak se snesla vlna kritiky na mojí neschopnost a už jsem byl sevřený a jenom jsem hleděl na to, aby už už se vyrábělo. Nadhled už by se u mě těžko hledal. Už jsem byl na cestě, kterou mi začali trošku určovat jiní.

Díky bohu jsou i lidé, kteří nesoudí, ba co víc jsou i lidé, kteří i přes částečné neúspěchy dokáží povzbudit a pochválit. Ono je to paradoxní, kdo čte blog od začátku, tak ví, že kvůli penězům vývoj sekačky nedělám. Kdyby už nebyl jediný výrobce lehkých benzínových vřetenovek na trhu, já bych si udělal pár modelů pro sebe a s nějakýma starostma a vývojem totálně funkční  a krásné sekačka, která by vyhovovala všem perfekcionistům, bych si hlavu fakt nelámal.

Pustil jsem se do vývoje pro širokou veřejnost, protože hrozilo a hrozí, že tento typ sekaček úplně zmizí z výrobního programu všech firem. Pak bychom neměli čím dělat anglické trávníky. Ty čtyři roky života bych se svým nasazením dokázal v jiném oboru využít asi úplně jinak. Ale fór je v tom, že já nechci, mě to baví, udělat něco, z čeho budou mít lidi radost, něco co nebude od začátku zlodějina, něco co bude užitečné. To, zda na tom vydělám tolik nebo tolik, je mi jedno. Uživit rodinu dokážu i jinak. Věnoval jsem tomu minimálně 4 roky života, během nichž „trpělo“ několik rodin a ty mi nikdo nemůže zaplatit penězi. Ale co mě těší, že mě to ty čtyři roky stále baví, pořád se mi daří nacházet nové věci, posouvat se dál. Je to cesta, kterou jsem si vybral dobrovolně. Prostě dělám to, co mě baví. Petr Zapletal můj parťák, který drží kasu, je neuvěřitelně optimistický a pozitivní člověk. A ani jeho nadšení neutuchá. Marek Votroubek (vynálezce), když byl vybrán MF DNES za osobnost roku 2009 a já se o něm dočetl, tak jsem si říkal, to je člověk, s kterým bych chtěl jednou dělat. To je talent, který se rodí jednou za X let. Uplynuly 4 roky a s Markem trávím pomalu víc hodin, než se svou ženou a dětmi. A samozřejmě i ostatní lidé kolem mě  jsou perfektní, s chutí pracovat, nejsou otrávení z překážek a problémů, ale snaží se je překonávat a hledat cesty, jak je eliminovat. Všichni na sobě pracují.

Možná by vývoj takové sekačky u firem jako je BOSCH nebo HUSQVARNA, vypadal jinak, asi by to byl tým, který by měl jasné zadání na cenu, na dodavatele, na technologie. Bylo by tam třeba dvacet specialistů. Sice by museli vyplnit 100 formulářů, aby se vývoj v takové firmě vůbec rozběhl, ale byl by to anonymní tým skrytý pod slavnou značkou. Ta značka by si brala na krk, zda to bude fungovat nebo jak dlouho to vydrží. Asi těžko vezmete telefon a zavoláte do Bosche v Německu, řeknete, přepojte mě na vývoj, ve vývoji řeknete, dejte mi šéfa vývoje, jemu řeknete, dejte mi hlavního vývojáře, který to dělal, a je mu pak řeknete: „Vy hovado! Vraťte mi peníze!“ :-)  Jenomže mě tohle udělat můžete, znáte mě, nejsem anonym v nějakém týmu. Vývoj děláme ve dvou lidech. Nejsme BOSCH a nejsme HUSQVARNA a ani jimi nechceme být. Komu je sympatický, přístup a nabídka těchto koncernů, nechť si jejich produkty koupí, dveře jejich obchodu jsou stále otevřené a slev je vždy dost…

Vím, že nebudou spokojení všichni, ale věřím, že ti lidé, kteří vnímají trávník a stroje jako já, by spokojení být mohli. Pokud já jsem nadšený, určitá míra spokojenosti by mohla být i u ostatních trávníkářů. Nebuďte vystresovaní, že ještě sekačka není dostupná, tak si jí holt koupíte později. Pokud jste do teď léta trávník sekali rotační, tak to ještě nějakou dobu vydrží. A prosím nesuďte, já vás také nesoudím, protože už vůbec nemohu tušit jakou bitvu právě vy teď prožíváte…

Díky všem, kteří mají trpělivost a pochopení, velice si toho vážím, třebaže jste mi to nenapsali. Vím, kolik vás čte tento blog, vím, kolik lidí remcá a kolik trpělivě čeká.  Díky a brzy na viděnou.

 

6 comments
  1. ivanovic2013 said:

    Fakt mam vase blogy rad. Vas pohled na svet je mi symapticky. Clanek vyzniva docela pesimisticky. Fakt se vyroba tak zadrhla?

    • 🙂 článek je velice optimistický! Za ty roky, kdy jsem byl chvíli nahoře a chvíli dole, jsem se naučil oscilovat blízko středu. To znamená, že když jsem vnitřně v euforii, navenek, mám mírný úsměv, a naopak, když se nic nedaří, mám navenek mírné vrásky. Ono se řekne, že vývoj děláme ve dvou lidech. Jenže o no je to ve dvou, kteří dělají za tři. Takže vlastně 6 průměrných pracovníků, tvoří Edwina. Markovi něvěřili profesoři na ČVUT, že sekačku udělal včetně výkresů za 5 měsíců. Jenže za další dva měsíce jsme jí dostali o další dvě úrovně dál. To jsou fantastické věci, z kterých jsem v euforii. Když si to porovnám třeba s Boschem, tak pochybuji, že by zvládli takový model přivést na trh za 9 měsíců od první čáry. Musím to brát tak, že Marek začal konstruovat od nuly. Výroba se nezadrhla, jen si hledala tu správnou formu.

  2. Premysl Libal said:

    Věřím, že se to povede. Osobně se ještě víc těším na elektrickou verzi🙂

  3. Teď jsem si uvědomil, že když jsem byl v Mountfieldu, tak jsme okopírovali americký nadzemní bazén. Vše se obkreslilo do posledního detailu. Začlo se v září a koncem dubna se vyrábělo. Bazén měl cca 15 komponent. 8 měsíců trvalo týmu lidí uvést do výroby okopírovaný bazén z 15 komponent. My jsme s Markem zvládli za 9 měsíců dostat do výroby sekačku, která má 100 komponent…

  4. Martin said:

    Dobrý den Tomáši,

    Váš blog čtu rád, prakticky děnně se dívám zda je zde něco nového či ne. Nechci Vás soudit a zatracovat za to, že jste své sliby ohledně termínů nesplnil, navíc v závěru, kdy jste termín dostupnosti na e-shopu posunoval dále a dále nějak kritizovat i když by se dalo🙂, ale o to nyní nejde a nic to nepomůže, naopak. Nepovedlo se, takový je život a někdy to nejde tak jak si naplánujete. Přeji Vám ať se výroba rozběhne a současný poslední Váš termín konec září se naplní. Martin S.

  5. Martin Z. said:

    Držím palce, ať už je zádrhelů na cestě co nejméně a všechno se podaří s co nejméně nervy. Ono asi i tady platí pravidlo 80:20 (prvních 80% je hotových za 20% času, ale to dolaďování v závěru).
    Ono ve velkých „normálních“ firmách také nebývá zvykem nechat si koukat pod ruce od začátku a když teď vidím, jak třeba novou Fábii Škodovka pomalinku uvádí na trh….
    Ale občas mě překvapuje, že lidi nadávají, že nejsou zakázky, ale pak nejsou schopni se chytit příležitosti a v podstatě odmítají práci …

Komentujte...

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: