Čím dál častěji si uvědomuji, že jednoduchá řešení bývají ta nejsprávnější. Nechci říct, že jsou nejjednoduší, to spíš naopak, přijít na ně je obvykle složité, ale jsou nejfunkčnější. Čím víc se věci kombinují, tím více variant problémú vzniká.
Představte si, že máte systém tvořen pouze jedním prvkem, označme si ho A. Kde může nastat problém? Pouze v prvku A. Pokud už máme v systému prvek A a B, tak problém může nastat v prvku A i B, ale také na cestě z prvku A do B a obráceně z B do A. Když přidáme ještě prvek C, tak může nastat problém v A, B i C, pak na cestě z A do B, z B do A, z A do C, z C do A, z B do C a z C do B, současně může vzniknout problém v několika místech najednou a dokonce může systém zkolabovat jako celek…
To jsou věci z kybernetiky, logiky atd, ne nadarmo tyto věci lze studovat v několika oborech na mnoha vysokých školách. Vezměte si systém výroby potravin či spotřebních věcí včetně aut. Na jednom konci světa se něco vyrobí, musí se pořídit superrychlé lodě, které to ve správný Pokračovat ve čtení „V jednoduchosti je krása a logika“
Tomáš Šena - blog 