V jednoduchosti je krása a logika


České jablko

České jablko

Čím dál častěji si uvědomuji, že jednoduchá řešení bývají ta nejsprávnější. Nechci říct, že jsou nejjednoduší, to spíš naopak, přijít na ně je obvykle složité, ale jsou nejfunkčnější. Čím víc se věci kombinují, tím více variant problémú vzniká.

Představte si, že máte systém tvořen pouze jedním prvkem, označme si ho A. Kde může nastat problém? Pouze v prvku A. Pokud už máme v systému prvek A a B, tak problém může nastat v prvku A i B, ale také na cestě z prvku A do B a obráceně z B do A. Když přidáme ještě prvek C, tak může nastat problém v A, B i C, pak na cestě z A do B, z B do A, z A do C, z C do A, z B do C a z C do B, současně může vzniknout problém v několika místech najednou a dokonce může systém zkolabovat jako celek…

To jsou věci z kybernetiky, logiky atd, ne nadarmo tyto věci lze studovat v několika oborech na mnoha vysokých školách. Vezměte si systém výroby potravin či spotřebních věcí včetně aut. Na jednom konci světa se něco vyrobí, musí se pořídit superrychlé lodě, které to ve správný čas doručí na druhý konec světa, kde se to naloží na kamion a veze se to stovky kilometrů do centrálního skladu, tam se to vyloží a rozdělí. Pak se to zase naloží do náklaďáků a veze se to další desítky až stovky kilometrů do obchodu. Pak my si sedneme do auta a jedeme x kilometrů si to koupit do klimatizovaného obchoďáku s velkým parkovištěm, které někdo musí uklízet od sněhu, protože bychom tam jinak nejeli, kdyby nebylo uklizené. To je systém s prvky A, B, C, D, E, F, G, H, CH, I , J , K , L , M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z, AA, AC, AB…

Nevýhody takového složitého systému? V prní řadě se staneme závislí na někom, koho nemůžeme absolutně ovlivnit, pokud se navíc stane monopolem, může nám jakkoliv ovlivnit kvalitu a my nebudeme mít na výběr. Celý systém logistiky je dost křehký a jekékoliv klimatické a politické jevy ho mohou snadno paralizovat. Přistupujeme k tomu stylem, dokud to běží, tak proč toho nevyužít a až to zkolabuje, tak se zařídím jinak?

Jenomže pokud si zvykneme na rajčata z Číny a z nějakého problému v systému je Čína nedodá, tak budeme bez rajčat. Stačí, že se objeví plíseň, která zničí úrodu. A pokud ji nezničí, budeme mít rajčata plná fungicidů. Nebo se zlikvidují tuňáci, protože se masivním lovem zničí jejich populace. Koupíme si je jinde? Možná, ale možná taky už ne. A tak by šlo pokračovat.

Jsou česká jablka, hrušky, švestky, vlašský ořechy, jahody, angrešt, mléko, vajíčka, mrkev, zelí a další tak obyčejné, že už je nechceme jíst? Zkuste si někdy zajet k sadaři pro kvalitní jablka, budou stát desetinu toho, co v klimatizovaných obchodech a budou 100x chutnější než co si vozíme z Nového Zélandu.

Jak nastavit systém, aby byl, co nejjednodušší a přitom splnil naše požadavky na kvalitu? Před 100 lety to nějak fungovalo. Jak? Jednodušeji než dnes a přeci to fungovalo. Dnes máme navíc internet, to je ten reálný posun o 100 let. Zkusme najít řešení, které drží principy před 100 lety, ale využívá internetu. To znamená, že zelinář si nemusí o víkendu stavět stánek u silnice, ale už v lednu ví kolik kam má dodat mrkve. Každý týden vypraví auto, které rozveze mrkev svým zákazníkům. Ostatní si mohou přijet v domluvený čas sami.

Víte kolik jste snědli vloni mrkve, másla, mléka, masa? Tak například chleba jsme snědli na osobu v roce 2003 zhruba 54 kg/sobu/rok a v roce 2011 to bylo 42 kg/osobu/rok. Takže se dá plánovat s odchylkou cca 25% v horizontu deseti let. Víte kolik sníte za týden? Ne? Tak si to pište, týden co týden a za rok budete vědět přesně všechno. A na další rok už si můžete objednta chleba na celý rok dopředu.

Drubežího se v roce 2003 snědlo 23,8 kg/osoba a v roce 2011 to bylo 24,5 kg/osobu. To je stále stejné. Mám pocit, že i já sním za rok plus minus stejně drubežího masa. To znamená, že si ho můžu objednat přesně na celý rok. Třeba jedno krásné české kuřátko týdně.

Ryb sníme cca 5 kg za rok. Odečteme-li kapra na vánoce, tak už to je jedna rybka někde během roku. Potřebuji mít tedy neustále plné chladící boxy v klimatizovaných obchodech plné ryb?

Mléka vypijeme cca 56 litrů ročně. To je litr na osobu týden. Takže čtyřčlenná rodina spotřebuje 4 litry týdně. Takže když budu mlékař vaší čtvrti, kde je 100 domů, tak můžete každý týden odebrat 250 litrů  mléka (domácnost 2,5 člověka) a za malý poplatek Vám to dodám až domů. 25 Kč/litr x 250 litrů = 6.250,- Kč/čtvrť. Týden co týden, za jeden den. Pět pracovních dní = 5 čtvrtí = 31.250 Kč x 52 týdnů = 1.625.000 Kč/rok. Takový obrat na jednoho zaměstnance není špatný.

Tvrdých sýrů sníme cca 6,5 kg/rok. Potřebujeme mít tedy plný pult tolika druhů sýrů. Jablek sníme 20 kg/rok, hrušek 3 kg/rok, hroznového vína 4 kg/rok, květáku 3 kg/rok, čočky 0,5 kg/rok . Potřebujeme tedy mít celý rok toto vše v takovém množství na pultě? Čočku mi může pěstitel poslat jednou za rok a vydržím s ní do další dodávky. A tak bych mohl pokračovat dál.

A u sekaček, televizí, aut, mobilů je to podobné. Nepotřebuji mít v salónu 20 značek a od každé 10 modelů. Stejně si odnesu jenom jeden kus. Můžu si přeci vybrat na internetu.

Pojistku jsme si schopni platit ročně nebo měsíčně, naprosto bez problémů rok co rok. Proč si tedy nejsme schopni objednat na rok dopředu chleba a mléko. Když celkem přesně víme kolik ho sníme.

Dosáhli bychom lepší kvality produktů, podpořili bychom místní producenty, produkty bychom měli ve správný čas doma, ušetřili bychom čas za cestu do obchodu, za frontu u pokladny, nandavání do tašek atd. Krajinu by už nemuseli hyzdit logistická centra a zemi by nekřižovali miliony kamionů, které nám ničí vzduch a vodu.

Jsme vůbec ještě schopní zajistit zásobování se základními produkty ze svého okolí? Jsou producenti schopní jít přímou cestou k zákazníkovi? Jsou ochotní vzít zodpovědnost za prodej na sebe? Dokáží využít internet jako užitečného pomocníka? Nastavme systém dodávek pouze na dva prvky A a B.  Prvek A my jako zákazníci a B1 producent a současně dodavatel. Zhorší B1 kvalitu, mění A dodavatele za B2. Tím dostaneme svůj život zase více do svých rukou a i to je další krůček k větší svobodě.

Možná nastavení takového systému nás bude stát na začátku nějaký čas navíc, možná budeme i muste platit víc, ale jakmile se systém AB rozběhne, už žádný náš čas a finančně by se to mělo logicky také zefektivnit. Čím více A v systému, tím nžší náklady pro B.

1 comment

Komentujte...

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: