
Na univerzitě jsme měli předmět personalistika a v rámci jednoho cvičení jsme si měli připravit motivační dopis pro zaměstnavatele k žádosti o místo.
Napsal jsem dopis, který jsem směřoval fiktivně na Volvo. Profesorka mou práci ohodnotila průměrně, prý to bylo příliš emotivní. Asi chtěla, abych to napsal standardně… To já ale neumím, neumím dělat věci standardně. Jinak, originálně, odlišně, nově, blbě, opačně to ano, ale standardně moc ne.
O dva nebo tři roky později, když jsem se vrátil z Austrálie a skutečně jsem začal hledat práci, tak jsem vzal tento dopis a poslal jsem ho bez úprav do Volva, dlouho nepřicházela žádná reakce, tak jsem ho v upravené verzi poslal do Mountfieldu. Oba dopisy se životopisem jsem vždy adresoval generálnímu řediteli. Pokračovat ve čtení „Jak získat práci za 40 tis bez praxe“