Čím dál více si uvědomuji, jak moc hlava dokáže ovlivnit naše schopnosti.
Na světě jsou věci poznané, to jsou věci, které vetšina lidí vidí jako reálné, dosažitelné. Jenže neustále se hranice poznaného posouvají. Jakým způsobem se posouvají? Náhodně? Vynálezy občas vznikají náhodně, ale většina jich vzniká cíleně nebo jako druhotný efekt jiného objevování.
Plnit sny, které jsou na první pohled reálné je tedy normální. Jak je to s plněním snů, které se zdají nereálné? Komu se zdají nereálné, tomu kdo je sní nebo tomu, kdo je hodnotí? 95% lidí vidí jen reálné věci a 5% lidí vidí jako reálné i věci, které ještě nikdo neviděl, nebo jich nedosáhl.
Takže když jeden člověk má sen, který jde za hranici reality, pro dalších 20 lidí je to nesmysl, který si neumí představit. Až 21. člověk by mohl považovat nereálný sen za relizovatelný. Kolika lidem říkáte o svých snech? Méně než dvaceti? Pak je pravděpodobné, že pro svůj sen nenajdete ve svém okolí spřízněnou duši.
Jules Verne, Tomáš Baťa, Henry Ford, Steve Jobs, Bill Gates, Ingvar Kamprad, Ray Kroc, Lester Wunderman a mnoho dalších věděli ve své době víc, než ostatní. Málo kdo měl pro jejich sny ve své době pochopení, ale pravě tito lidé, kteří se rozhodli něco změnit, posouvali ve své době hranice pro ostatních 95% lidí. Těžko vedle sebe měli někoho, kdo jim řekl, to je skvělý nápad, toho se drž. Museli mít pevnou vůli a museli být o svých snech přesvědčeni. A všichni začínali na téměř stejné startovní čáře v bodě nula.
Věříte-li v něco, nenechte se odradit názorem jiných, i když bude nejspíš většinový. Jděte si za svým a překonávejte překážky. Překonáte-li je budete posíleni a cíl se vám přiblíží.