Rozjezd každé věci je vždycky nejtěžší. Dát věci do pohybu. Roztočit ten pomyslný setrvačník je nejtěžší, když už se aspoň trošku točí, je lehčí zrychlovat nebo zpomalovat. Ale dostat ho do pohybu… Jsou dvě věci, bez kterých to nejde: sebevědomí, že to dokážete a vytrvalost.
Peníze, lidi, nápady…? To všechno přijde, ne samo, ale přijde. Když už se to hýbe, nemusíte mluvit v budoucím čase, už máte něco hmatatelného, třeba i mikro, ale už i ti nevěřící to mohou vidět. To je hrozně důležité.
Kdekdo kolem mě pochyboval, že to zvládnu, ani já jsem se nevyhnul pochybnostem. Pochybnosti jsem neměl, zda to zvládnu, ale kdy to zvládnu. Nebažil jsem po tom mít jí, mít jí hned. Prostě to pro mě byla cesta, o jejímž cíli jsem nepochyboval. A popravdě vřetenová sekačka je pouze první milník na mé cestě. Kdybych nezvládl první zkoušku, jak bych vůbec mohl uvažovat o tom, že dosáhnu někdy 10 milníku?
Ano spousta věcí nevyšla, jak jsem si představoval, ani teď to není selanka. Ale problémy neznamenaly, že uhnu z cesty, že přestanu věřit. Samotný proces něco takového zorganizovat není zrovna snadný. Ale je nutné, se připravit na své okolí.
Jsou lidé, kteří se snadno nadchnou pro vaše nápady, dokáží vás plácat po ramenou, když se vše vyvíjí dobře. Když nastanou potíže a cesta se začne protahovat, začnou hysterčit, začnou vám vyčítat chyby a jsou přesvědčeni, že oni by to udělali lépe. Když je to někdo blízký, od koho se nemůžete fyzicky úplně distancovat, je to o to těžší. Je potřeba zavřít uši a uvědomit si, že ten dotyčný kdyby byl schopnější než vy, tak to mohl kdykoliv udělat sám. Navíc když se pustíte do něčeho, co nikdo okolo vás nezkusil, jsou rady okolí často mimózní. Ale s tím je potřeba počítat a nepropadat panice. V okamžiku, kdy zpanikaříte vy, zpanikaří úplně všichni okolo vás, protože jejich jistotu je to, že ve svůj cíl věříte. A za tu dobu, pochopili, že problémy nastávají, ale díky své vytrvalosti je překonáte. Pokud tuto jejich jedinou víru narušíte nebo rovnou zničíte, zůstanete sami. A sami cíle nedosáhnete.
Máte-li zajímavý nápad, počítejte, že vám budou rádi pomáhat i úplně cizí lidé. Jen malé procento z nich to však dělá z čiré radosti pomáhat. Většina z nich to dělá pro svůj pro spěch. V který věří dříve či později. Ti zkušení vědí, že pomoc budete určitě potřebovat, proto nabízejí ruku, ale pozor v natažené dlani může být háček. Pokud oni nedostanou odměnu v určitém čase, začnete pro ně být podvodníkem. Je to pochopitelné, nepodařilo se naplnit JEJICH představy a viníkem jste vy.
Mám tu vlastnost, že si zakládám na své nezávislosti. Prostě si chci žít život po svém. Protože jen tak se cítím svobodně. Když už se své svobody chci částečně vzdát, je to jen proto, abych si otevřel jinou dimenzi života. Například rodina a děti, o něco přijdete, ale mnohem více získáváte. To samé v podnikání, spoluprací s někým obzvláště s investorem o něco podstatného přicházíte, ale musí to být vykoupeno nejen penězi, ale především něčím, co vám otevře novou dimenzi nebo ušetří mnoho let získávání zkušeností. Prostě nevzdával bych se už své svobody jen pro peníze. Ať by to byla i významná částka.
Nikdy jsem nezkusil kouřit, nikdy jsem nezkusil drogy, kávu piju jen výjimečně (1 za 14 dní), alhokol požívám jen mimořádně (1 za měsíc). Tomu všemu se vyhýbám, abych nebyl zbytečně závislý na něčem, co mi nic nedá a bude mě to okrádat o čas či peníze. Možná to je někdy divné, ale kdykoliv začnu mít pocit, že jsem na něčem nebo někom příliš závislý snažím se to rychle změnit. Moje hlava musí být stále svobodná. Kdyby nebyla, nebyl bych to už já.
Na mojí cestě nastalo mnoho okamžiků, kdy pragmatický pohled jasně říkal, konec. Nepokračovat, zabalit to. Jenomže jsem naštěstí typ, který nepoužívá jen levou hemisféru, ale i pravou. Ano v několika testech mi vyšlo, že jsem případ, kdy pracují obě hemisféry v relativní rovnováze. Takže nelítám jen ve snech, ale dokážu si to i spočítat. A když čísla velí, konči a současně vize pořád jasně září, je to těžké rozhodování. Musí nastoupit pragmatická analýza strategie. Může danou cestu člověk vyhodnotit jako špatnou, ale pokud cíl je stále pozitivní a smysluplný, je jasné, že se najde nová cesta, po které se vykročí. Někdy je potřeba udělat krok zpět, aby šlo udělat následně dva vpřed.
A za případný neúspěch se nestyďte. Žádný z velkých borců nedokázal nic bez předešlých krachů. V USA jsou mnohem důvěryhodnější podnikatelé, kteří již zkrachovali než ti, kteří špatnou zkušenost nemají. To je právě ta vytrvalost, pokud je vám jasné, že dokážete něco, co jiní ne, musíte být vytrvalí. Prostě musíte!
A poslední věc, kterou chci dneska napsat, jsou peníze. Pokud jedinou vaší motivací jsou peníze, tak se z toho zblázníte. Peníze jsou slabá motivace. Pokud nejste ochotni obětovat svůj životní standard, aspoň na chvíli, nemůžete překročit svůj stín. Budete se neustále pohybovat na stejné úrovni. Ano, můžete i tak být úspěšní, ale pokud nejste zocelení, pravděpodobně nepřekonáte těžší překážky než ostatní. A pokud budete překonávat pouze tak těžké překážky, jako překonávají ostatní, nemůžete vyniknout. Trénink musí bolet, aby se z vás stal šampion. Věci, pod kterými jsem se před 6 lety hroutil, mi nyní zkazí den, maximálně dva.
Tomáš Šena - blog 
Wow