Pravda o vřetenových sekačkách. Aneb nastal čas vrátit se do základního tabora?

zakladni tabor
Abyste dosáhli vůbec někdy vrcholu, je někdy nezbytné odložit útok a vrátit se do základního tábora.

Měl jsem za to dobu, co se naplno věnuji vřetenovým sekačkám, několik okamžiků, kdy jsem se rozmýšlel, zda jít dál nebo je výhodnější se stáhnout do základního tábora a vyčkat na vhodnější dobu. Zatím jsem se vždy snažil jít přímou cestou na vrchol i za cenu ztráty osobního života, za cenu značného finančního diskomfortu, za cenu velkého psychického nasazení, nejen mého, ale i mých blízkých.

Je paradoxní, že v okamžiku, kdy jsem nejblíž cíle za celou dobu, v době, kdy mám výrobu vlastní sekačky na dosah ruky, mám nějvětší pochybnosti o tom, zda finální útok na cíl mi definitivně nezlomí vaz.

Cesta začla v roce 2007, kdy jsem bez peněz vsadil Pokračovat ve čtení „Pravda o vřetenových sekačkách. Aneb nastal čas vrátit se do základního tabora?“

Nejsem jediný, kdo chce vyrábět

Některé věci, je lepší si nechat pro sebe.
Některé věci, je lepší si nechat pro sebe.

Poslední týdny jsem byl nucen omezit zprávy o vývoji nových vřetenových sekaček a není to z důvodů, že by se nic nedělo. Naopak. Děje se toho tolik, že jsem musel uznat, že psát o některých věcech nemohu, protože hrozí, že bych mohl poskytnout cenné informace konkurenci. Ano, vidíte dobře. Čím více firem se dostává díky slabému odbytu do nesnází, tím více hledají, kde by mohly najít nový prostor pro výrobu či prodej. A vzhledem k tomu, že Česko je velmoc ve výrobě sekaček na trávu  a jejich komponentů je riziko zneužití mých nápadů a myšlenek velmi vysoké. Musím tedy našlapovat velmi opatrně.

Poslední případ se naskytl před pár dny. A docela mě baví to, Pokračovat ve čtení „Nejsem jediný, kdo chce vyrábět“