Psal se konec sprna 2007. Měl jsem v běhu přípravu eshopu a od září mi začínal nájem prodejny. Poté, co jsem se nedohodl s českým Boschem, ani s německým distributorem o nákupu vřetenových sekaček ATCO, zaměřil jsem svou pozornost do Anglie, přímo k výrobci.
Nebylo jednoduché sehnat správné telefonní číslo, maily ani fax – prostě nic, web katastrofální. Když už jsem telefon měl, nemohl jsem se dovolat. Pořád mě to vyzvánělo nějak divně. Když už to trvalo druhý, třetí týden, byl jsem přesvědčen, že mě blokují. Někdy se stalo, že to recepční zvedla, ale přepojení se nepovedlo. Byl jsem neodbytný, pořád jsem to zkoušel.
Pak mi ale došla trpělivost! Však já se jim dostanu na kobylku. Založím si firmu v Anglii a pak se se mnou bavit budou. Firma byla za pár dnů založená. Ale se svojí angličtinou nemohu volat z Česka a chtít se tvářit, že jsem prodejce z Anglie… No nic, opět mi přálo štěstí. Kámoše kámoše sestra žije v Praze s angličanem. Najal jsem ho, dal jsem mu instrukce a on při své návštěvě domoviny zavolal na správná čísla. Byl to majstrštych! Sice připravené scénáře nepokryly reálnou situaci, ale stejně James King (tak se ten angličan jmenuje – docela symbolické) svou úlohu zvládnul a podařilo se mu získat konkrétnější informace o objemu obchodu, který jim už stojí za řeč. Bohužel tím, že byl za anglickou firmu, tak se dozvěděl jiné podmínky, než které platily pro zbytek Evropy. Ale i tak tato akce hnula ledy. Eshop byl již hotový a přes měsíc jsem platil nájem obchodu a přitom sekačky ještě o mě ani nevěděly…
Už jsem znal přesný kontakt, už jsem věděl zhruba objem, který je potřeba na vřetenových sekačkách udělat. Sedl jsem a připravil motivační dopis, který jsem poslal poštou do firmy Bosch Lawn and Garden Ltd. vyrábějící ATCO, tedy do firmy patřící Robert Bosch GmbH. Struktura Bosch je asi tak jednoduchá jako pro člověka z venkova, sednout v Kunraticích na bus 165, v Modřanech přesednout na tramvaj 3, dojet na Václavák, přestoupit na béčko, dojet na Masaryčku, sednout na vlak a dojet do Běchovic a tam si u vietnamce objednat čínské nudle bez sojové omáčky.
Takže mojí motivací nebylo platit nižší daně, nebo neplatit daně v Česku do pokladny místních korupčníků, ale přečůrat angličany. Dyť já chtěl prodávat jejich produkci, bože, kolik jsem musel vynaložit úsilí, aby se mi to povedlo. Možná, že to byl důvod, proč to v Česku přede mnou nikdo neprodával, asi se nikomu nepodařilo překecat vietnamce, aby tam tu sojovku nedával… 🙂
No a lahůdka v podobě dopisu, kterým jsem zažádal o výhradní zastoupení pro Česko, Slovensko a Maďarsko někdy příště…
Tomáš Šena - blog 