Osobně myslím, že výrobní firma by se vůbec neměla označovat slovem start-up. Začínající, mladá, v rané fázi růstu, v rozběhu – to vše ano. Jako start-up jsou vnímány spíše projekty z oblasti moderních technologií. A to Swardman není. My děláme něco, co se dělalo už před 180 lety a děláme to na stejném principu jako tehdy. Obyčejná manuální výroba využívající moderní stroje pro vyšší přesnost a kvalitu.
Swardman jako firma funguje 2,5 roku. Já osobně se vývoji vřetenové sekačky věnuji minimálně 4 roky. Swardman nevstoupil do neznáma, ale na dobře probádanou půdu trávníkářských nadšenců, kterou osobně mapuji již 9 let. To, že potenciální investoři v tomto oboru vidí riziko, je pochopitelné, tam kde nemají informace nebo se neorientují, riziko roste. Já informace mám, riziko tudíž vidím jako malé.
Investor se o projekt zajímá se slovy, podstoupil bych hrozné riziko, za to chci velký podíl, investice navíc nebude malá. Někteří investoři, žijí v pocitu, že potřebujeme zachránit. V podstatě, ale jde jen o to, být zajištěn tak, abychom mohli vyrábět na sklad a zrychlily tak obrátku materiálu a peněz.
Od února řeším financování výroby, kdy skutečně dostupné zdroje nestačily. Nějakou dobu trvalo, než stávající majitel přistoupil na to, že bez další větší investice z vnějšku se výroba nerozběhne. Pro většinu investorů je obor sekaček neatraktivní, málo adrenalinový. Ale pořád se najdou tací, kteří prostředky mají a styl jakým to děláme, se jim líbí.
Jak moje zapálení pro věc a osobní i rodinné nasazení ve Swardman, může někdo vyvážit penězi? Navíc, když za ty peníze bude chtít nemalý podíl a hlavní slovo. K penězům asi musí přidat zkušenosti, kontakty. Pak už je to těžší zvažování.
Ideální by bylo výrobu zafinancovat z vlastních zdrojů, ale kde je vzít, když už všechno padlo na vývoj Edwina a mojí vlastní existenci?
Tomáš Šena - blog 