
Předminulý týden jsem byl trošku otrávený z jedné „firmy“. Třikrát jsem na základě toho začal psát, a třikrát jsem článek smazal. Říkal jsem si, přeci nebudeš psát o něčem tak negativním. Tak jsem nenapsal nic a jsem rád. V pátek jsem navštívil Slezsko a Hanou a to jsem si spravil chuť. Chvilka popovídání s mými oblíbenými zákazníky a znovu si říkám, že to za to stojí.
Je fakt, že s málo kým si tak dobře popovídám, jako se svými zákazníky. Ideální stav, kdy si nikdo na nic nehraje, karty jsou vyloženy na stůl a vzájemně se obohacujeme nebo utvrzujeme v pohledu na podnikání a přístup ke svému okolí. U někoho jsem byl třeba už poosmé, u někoho potřetí…
Ten den jsme skončili v dílně asi v 1:30 po půlnoci, do postele jsem se dostal ve 2:00 a za hodinu jsem vstával a vyrážel na Moravu. První zastávka dopadla u zákazníků navíc špatně, protože se dva sousedé nebyli ochotni dohodnout na předání sekačky. Ale pak už jsem se potkával jenom s příjemnými lidmi, kteří sami umí pořádně makat. Byl to opět balsám na mou duši, takové pocity z kanceláře od stolu těžko zažijeme.
Do postele jsem se dostal těsně po půlnoci. Přestože moc dobře vím, že nás čeká krušný týden, kdy nás budou zákazníci bombardovat, nasál jsem tolik pozitivního, že vím, že to opět zvládneme!