
Dneska je tomu přesně pět let, kdy byla společnost Swardman zapsána do obchodního rejstříku.
Je to pro mě už hrozně dlouhá doba a raději se dívám dopředu než zpět. Vždycky jsem říkal, že je nejtěžší něco rozpohybovat z nuly, zvyšovat rychlost už je pak mnohem snadnější.
A vidím to tak i dnes ve vztahu ke Swardmanu. Celý rok 2013 jsme dělali vývoj a pak ho hodili do koše. Další rok 2014 jsme obětovali vývoji a přípravě výroby.
A v roce 2015 jsme ještě půl roku vzhledem k nedostatku financí chystali výrobu. Celkem dva a půl roku nám trvalo, než si první zákazník odvezl svojí sekačku.
Další rok a půl nám trvalo než jsme se zavedli na českém trhu. To trvalo do konce roku 2016.
A za poslední rok 2017 jsme se stihli nejen zásadně zviditelnit v Evropě, ale i za mořem. Jen pro zajímavost, dneska dorazila první sekačka Swardman do Austrálie, to je pro nás další průlom.
Podnikání je setrvačník. Čím větší cíle máte, tím je setrvačník větší. Vůbec dát náš setrvačník do pohybu zabralo tedy 2,5 roku. A další otočka už byla o něco rychlejší a další zase rychlejší. Přeji Swardmanu a všem mým kolegům a zákazníkům, aby ty otáčky byly hodně rychlé. Tvoříme novou značku, tvoříme nové trhy, tvoříme nové produkty, tvoříme trávníky, tvoříme radost našich zákazníků!
Nepotrpím si na oslavy a toto výročí vzpomínám vlastně náhodou… Dneska ráno u snídaně se mě zničeho nic syn zeptal kolik let už je Swardmanu. Otázka mě překvapila, ale odpověděl jsem, že pět let. „A kolik přesně“, pokračoval syn. „No možná, že dneska slavíme narozeniny, musím se podívat.“ reagoval jsem trošku překvapen. A skutečně záhy jsem si ověřil, že dneska máme narozeniny.
A protože nejlépe může Swardman toto výročí oslavit prací pro naše zákazníky, tak jsme tak udělali. Nahoře vidíte momentku, kdy ředitel výroby Martin sleduje výklad konstruktéra Marka nad metrovým vřetenem.
Ale kdo z vás by si s námi přeci jen chtěl přiťuknout, přijďte zítra na Císařskou louku v 16 hodin, kde budeme debatovat nad novým modelem bateriové vřetenové sekačky Swardman Electra.
Na Císařskou louku určitě nedorazím – bohužel. S tím vřetenem by byly ale pruhy. Jen tak dál. Ještě rok a Swardman půjde do školy.
Škoda, že se neuvidíme. Určitě ale bude letos hodně příležitostí si Electru zkusit. 🙂
Tomáši blahopřeji! Z povzdálí Tě stále sleduji a obdivuji Tvoji houževnatost a cílevědomost. Tvé děti na Tebe budou jednou hodně hrdé a nejen ony… Zdravím a přeji stále hodně úspěchů.
Děkuji paní Daňková, moc si Vašich slov cením. Však víte, jsem jen obyčejný trávníkář, který nevidí hranice. 🙂