„Vy nás neživíte!“ a umřelo koťátko

Z několika stran jsem v poslední době slyšel, jak nějaký člověk v cizí firmě řekl zákazníkovi „Vy nás neživíte!“ Kdyby existoval prohřešek, za který by podnikatel měla dostat okamžitý trest uzavření firmy, tak je to toto prohlášení.

Obchod je o tom: já pán – ty pán. Dohodli jsme se na obchodu. Ale odůvodňovat prodlevu nebo nějakou vlastní neschopnost tím, že řeknete zákazníkovi, že je méně významný než jiný, je tragické.

Tak ať si ten podnikatel neuzavírá obchody se zákazníky, které mu je zatěžko obsloužit. Představte si Porsche, že začne vyrábět auto za 50 tis. Budou ho chtít méně majetní lidé a Porsche nebude stíhat ho dodávat. A prodejce by řekl, „Vy nás neživíte, my raději dodáme ty drahá auta za miliony.“ No tak sakra proč ty levný auta dali do nabídky? Přeci proto, aby k nim chodili lidi, kteří si nemohou dovolit Porsche 911.  Nebo proto, aby mohli těmto lidem říct, že raději prodávají bohatým lidem?

Swardman prodává hnojivo za čtrnáct stovek a sekačky za desetitisíce. Takto jsme se rozhodli a ke každému zákazníkovi se snažíme chovat stejně. Naše mise je pomoct vám udělat hezký trávník, nikoliv se zavděčit nejbohatšímu zákazníkovi. Raději 1000 drobných zákazníků, než jeden velký. To je heslo, které razím od začátku mého podnikaní. A jestli něco zajišťuje stabilitu rozvoje, tak je to právě rozmanitost mnoha zákazníků, kterým se snažíme sloužit, jak nejlépe umíme.

Když jsem začínal sekat trávníky, tak jsem bral skoro každou zahradnickou práci, přestože jsem měl na autě velký nápis „1. odborník na anglické trávníky“. Byl jsem za tu práci rád, budoval jsem i díky ní jméno. Když už mě anglické trávníky uživily, nebral jsem zahradnické práce. Raději jsem se vyhnul zakázce a obchod se zákazníkem neuzavřel. Nebyl obchod, nebyl závazek.

Ale pokud obchod uzavřu, vzniká závazek vůči zákazníkovi. Uzavření obchodu je oboustranná dohoda – DOBROVOLNÁ.   Od uzavření obchodu už nelze dohodu zlehčovat nebo shazovat. Podnikatel dodá, zákazník zaplatí. Mám hodně zkušeností, že jsem nemohl včas dodat, dodržet termín jako podnikatel, ale i zkušenosti, že jsem nemohl jako zákazník včas zaplatit. O to víc mi však na řádném dokončení obchodu vždy záleželo, abych příště mohl zákazníka přivítat se vztyčenou hlavou a to samé jako zákazník mohl opět od dodavatele objednat.

Pokud však vážení podnikatelé a vaši zaměstnanci neumějí říct, „Ne. Bohužel tento obchod neuzavřeme, protože se zaměřujeme pouze na určitý typ zakázek.“, tak se to prosím rychle naučte, jinak se obchodní kulturou vracíme o 30 let zpět.

Každý podnikatel by měl mít na paměti, že když on, nebo jeho lidé, řeknou zákazníkovi, s kterým uzavřeli obchod: „Vy nás neživíte“, tak někde na světě umře koťátko.

Vy nás živíte milí milovníci trávníků! Všichni, do jednoho!