
V lednu 2018 jsem začal psát něco jako knihu – příběh Swardman. Pracovně jsem si to nazval Swardman LIVE. Je to v podstatě soubor mých autentických textů, které mají co nejlépe dokumentovat vývoj Swardman navenek, ale i uvnitř firmy.
V podstatě jde o to, že jsem chtěl těm, kdo mají rádi Swardman, ukázat, co se dělo uvnitř firmy. Například v době, kdy jsem na blog napsal, v červenci 2018 příspěvek „Jezdit po prdeli„, tak paralelně ukazuji, co se v té době odehrávalo uvnitř firmy, že jsme nestíhali vyrábět a před námi byly dvě první velké objednávky do USA a Asutrálie. Nikdy nevíte jaký boj, kdo zažívá. A tímto jsem to chtěl odkrýt. Jde vesměs o motivaci lidí, přehledy hospodářských výsledků a dalších ukazatelů o fungování firmy, provozní věci – kontrola kvality, směrnice kolem kouření a přestávek na pracovišti… Předpokládal jsem, že až bude Swardman jednou fakt hodně úspěšný, že všichni řeknou, no jo, to bylo snadný, když jste měli takový produkt a cílili jste na takové zákazníky a za zadkem jste měli takového investora… Ale ony ty začátky fakt snadný nebyly a byl to každodenní boj. Swardman byl úplně nová značka – no name. Zavedl zcela novou kategorii sekaček – luxusní sekačky na trávu s možností konfigurace. Rozhodl se reinkarnovat upadající vřetenové sekačky. Na tom si vylámali leckteří marketingoví stratégové zuby vzhledem k našemu rozpočtu… A tahle kniha měla být reálným důkazem, že i ta ve finále úspěšná firma musela překonat malé i velké překážky, bez kterých by ten úspěch přijít nemohl.
Je to samozřejmě můj pohled. Pohled člověka, který do té doby měl zkušenosti pouze s řízením lidí, kteří skutečně chtěli hodně pracovat, měl jen minimální zkušenost s výrobou, neměl zkušenost s vývojem, s investory… Celý příběh začíná v lednu 2015, kdy se stěhujeme do Bráníka a začíná výroba Edwina. A příběh zatím končí tím, že se Swardman 27.6.2019 z Braníka odstěhoval, opustil Prahu.
Samozřejmě jsem nepředpokládal, že můj Swardman příběh skončí letos, takže dál samozřejmě už nemohu psát původní formou, ale pouze formou komentářů na základě toho, co mi volají nebo píší zákaznici nebo zaměstnanci Swardmanu. Což by byla jiná forma, než doposud a to se mi nechce. Příběh je hotový má začátek i konec. Zveřejnit ho ale nehodlám, podle mě na to není vhodná doba. Možná za rok… A vlastně ani nevím, zda by to někoho zajímalo.