Vojta Naiser – US partner

Můžete vymýšlet a vyrábět cokoliv a vždy to dopadne dobře, jediná podmínka je, mít kolem sebe správné lidi. Člověk, který se nevzdá, má největší šanci na úspěch. A jsem moc rád, že jedním z těch, kteří šli do startupu United Stripes je i Vojtěch Naiser.

Vojta je mladý (24 let) cílevědomý konstruktér, který od začátku pochopil, co startup znamená. Neustále se učí, ochotně a sám od sebe, nové věci, rozšiřuje svůj záběr a především dotahuje produkty do těch posledních detailů. Jeho aktivní komunikace vyřešila už hodně komplikací a posunula nás dál.

Vojta je nejmladší člen týmu, ale je úplným protipólem těch mladíků, o kterých slýchávám z jiných firem, kdy je vůbec úspěch, když přijdou do práce. U Vojty je úspěch, když jde z práce za světla. Naložili jsme na něj hodně úkolů a všechny zvládnul, vše se povedlo dotáhnout, vše funguje. Je to pro mě skutečně velká radost mít takového spolupracovníka.

S Vojtou mě před léty seznámil Mára Votroubek a je to jeho hlavní zásluha, že máme Vojtu v týmu. Neznám nikoho, kdo by to měl v hlavě ve 24 letech srovnané jako právě Vojta. Z domova, je nejmladší ze čtyř kluků, moc dobře ví, že se práce sama neudělá, a tak k tomu přistupuje. Musím říct, že nebýt Vojty, tak United Stripes své první roky asi nepřežil.

Před pár dny United Stripes oslavil dva roky od založení a řekněme první rok intenzivní činnosti. Nic neprověří spolupracovníky více než čas a těžké situace. Vývoj je jedna věc, to je vesměs zábava, za naše peníze a je na nás, kolik času a peněz chceme investovat. Sériová výroba už taková zábava není, ta už obvykle běží za peníze zákazníků, tam je třeba hlídat minuty, setiny milimetru, to už je o maximální efektivitě a kvalitě. Nikdo z nás v US není kvůli tomu, že by chtěl řešit reklamace zákazníků, proto do vývoje dáváme to nejlepší z nás. A do sériové výroby se můžeme pustit jen s prověřenými lidmi. Proto jsem rád, že náš vývoj nebyl hotový za tři měsíce, protože to je příliš krátká doba poznat lidi důkladněji.

Za ten rok jsme nevěnovali, kromě vývoje, ničemu více času než personálním otázkám. Stálo nás to čas, který jsme mohli věnovat vývoji, ale je dobře, že kdo se necítil na náročnou jízdu v našem minivanu, tak mohl bez velkých dramat vystoupit. A ten kdo se cítil, ten si našel svou správnou sedačku a vytváří tvůrčí atmosféru, která je všem příjemná pro práci. A to je případ Vojty.

Na závěr trošku odbočím. Možná se ptáte, proč stále neprezentuji alespoň dílčí etapy vývoje. Hodně nad tím přemýšlím posledních pár měsíců. A došel jsem k závěru, že bychom odhalením čehokoliv ničemu neprospěli. Ukázky by vzbudily pravděpodobně zájem, lidé by nám volali, psali, chtěli by vidět věci naživo. Chtěli by rezervovat, objednávat apod… Konkurence by viděla jakým jdeme směrem a začali by jim v hlavách šrotovat strategie, jak se nám postavit. A co bychom z toho měli? Zamotanou hlavu, rozptýlení koncentrace, urychlování nedokončeného. Proto jsem si jistý, že všechno má svůj čas, stačí si to uvědomit.

Je potřeba brát na zřetel to, že mám o trhu nejvíc informací, nejlépe znám naší cílovou skupinu, tak snad dokáže můj mozek z těchto skoro dvě desetiletí sbíraných vstupů vytvořit tu nejlepší strategii pro rok 2022.