ELO nemá EGO

V týdnu mi napsal zákazník email, na téma, že název ELO je podobný značce rotačních sekaček EGO… četl jsem to ve spěchu na mobilu. Dnes jsem chtěl email dohledat a odpovědět, něco v tom smyslu, že to je skutečně podobné, ale ani mě to popravdě nenapadlo a nějakých záměn se nebojím, protože naše sekačky budou vizuálně zcela jiné. Mail však nemohu dohledat, tak jsem si zadal ve vyhledávání „EGO“ a i tak se mail neobjevil.

Objevil jsem však jiný mail, spolupracovníkům ve Swardmanu z roku 2018, zaujal mě, začetl jsem se a rozhodl jsem se ho tady zveřejnit. A to ze dvou důvodů:

1) Greenkeeping dosáhl obratu na zaměstnance v roce 2020 hodnoty 4,4 milionu Kč. To byl první celý rok, kdy frčel ŠENA shop. Celkový čistý obrat firmy byl 8 803 000 Kč. A to byl z 98% tvořen prodejem zboží – hnojiva, osiva, nářadí apod.

Swardman v tom samém roce generoval obrat 1,3 milionu Kč na zaměstnance. Celkový obrat po sloučení se společností Moraviakov dosáhl 67 195 000 Kč. Byl to první celý rok, kdy společnost řídilo nové vedení. A co mě fakt potěšilo, že obrat z prodeje zboží (hnojiva, osiva, nářadí…) byl 5,5 milionu Kč. Tedy o 56% méně než jsme měli my.

2) Myslím, že někdy matu tělem a svým vystupováním přímo některé lidi provokuji k tomu, aby mě podcenili. A právě ten níže uvedený email ukazuje to, zda za naší novou značkou ELO stojí silné zničující EGO, či ne. Názor si prosím udělejte sami.

Psal se květen 2018 a mě zbývalo do vyhazovu ze Swardmanu od lidí se silným egem přesně 12 měsíců… Právě těm však byl tento email primárně adresován.

From: Tomáš Šena
Sent: Friday, May 11, 2018 10:19 PM

Vážení spolupracovníci,

přiznám se, že jsem ráno napsal mail, kterým jsem chtěl rázně upozornit na naše bolavá místa. Nakonec jsem ho neposlal.

Myslím, že při pátku toho bylo dost a slyšet znovu to, co už jste slyšeli, by dnes nic nevyřešilo.

Je nás celkem 26 stálých zaměstnanců plus několik stálých externistů jako spolumajitel Petr Krogman, nebo konstruktér Marek Votroubek a trávníkářka Andrea Koderová…

Moje reálná rodina čítá mnohem větší počet lidí než je nás ve Swardmanu. Pouze bratranců a sestřenic mám 24! S většinou z nich se nevídám pravidelně a nevyhledáváme se. Ale když se potkáme, máme k sobě úctu, respekt a skutečně upřímnou radost, že se vidíme. Je tam cítit to, že jsme jedna rodina, že máme společné předky, společnou minulost.

Swardman je také taková rodina. Máme už spolu určitou historii, máme společný cíl, máme společný dům, společné jméno Swardman, naše sekačky jsou skoro jako naše děti. Pipláme je a nechceme, aby nám dělali ve světě ostudu.  Tak řekněte sami, není to podobné jako ve velké rodině?

Narodil jsem se v Praze, takže jsem zvyklý, že se na Pražáky často kouká skrz prsty, ale mě to netrápí. Můj táta dělal celý život šoféra a máma uklízela kanceláře a pak dělala na kopírkách. Žili jsme skromně, jsme tři děti. Vydělávat jsem začal v šesti letech roznášením novin, na střední jsem uklízel byty, myl záchody, nádobí, žehlil košile, na vysoké škole jsem si přivydělával montováním nábytku a věšel v nových bytech obrazy, sbíral jahody, nosil materiál na stavbě. Rodiče mi dali všechno, co mohli. Mezi to hlavní však patří respekt a úcta k ostatním lidem. Možná z naší rodiny mám strachu a respektu nejméně, ale ne k lidem. Myslím si, že nemám extra předsudky. O tom svědčí i to, že xenofobici, homofobici a jiní fobici ve Swardmanu dlouho nevydrží, protože těžko najdeme společnou řeč.

Před šesti lety jsem spočítal, že jsem byl za svůj život placen za 30 různých profesí. Zkusil jsem si toho dost, abych věděl, že každá práce má svou cenu, potřebujete k ní určité předpoklady, musíte se na ní dostatečně koncentrovat, pokud jích chcete dělat nadprůměrně.

Každá práce by však měla mít svůj řád, systém, podmínky a měla by se dělat ve vhodném prostředí. Snažím se aspoň malými částmi naše pracovní prostředí pomaloučku zlepšovat. Chci abyste se cítili v práci, dobře. Trávíme tu mnoho hodin. A nikdo z nás by dobrovolně nechtěl pracovat na směťáku, na skládce odpadu. Až moc často si však naše pracoviště zaneřádíme sami, pomaloučku a jistě. V nepořádku se však nedá pořádně pracovat. Z neřádu nemohou vznikat řádné výrobky. Nejsme firma, která se smíří s tím, že se něco dělá na koleně. Kdo dělá na koleně, ať má příští týden „stůl nebo ponk“.

Skoro všichni u nás v posledních dnech fňukají, že je hodně práce. Přátelé proberte se! Celé ty roky na tom děláme přesně kvůli tomu, abychom měli hodně práce. Hodně práce znamená, hodně objednávek, hodně zaplacených sekaček, vyšší odměny, více investic do vybavení, lepší pracovní prostředí… Větší spokojenost v práci. Kdo tento koloběh nechápe, nebojte se mě zeptat, upřímně rád to osobně vysvětlím, protože si myslím, že to je klíčové.    

Na konci roku jsem hodnotil, že ve Swardmanu jeden zaměstnanec vytvořil v průměru obrat kolem 500 tis za rok, to bylo cca 47 tis měsíčně.  Letos generuje jeden člověk v průměru 100 tis obratu měsíčně. To je velké zlepšení, které samozřejmě musí někde bolet. Ať jsme se připravovali, jak jsme chtěli, připravení na takový růst nejsme. Proto nás to teď některé bolí a ještě bolet bude. Ale berte to tak, že to je bolest pozitivní, přibíráme nové lidi, doplňujeme vybavení, vylepšujeme systém, máme více a více sekaček v oběhu. To jsou skvělé bolesti. Rosteme a to často prostě bolí. Kosti se nám musí prodloužit, kůže se nám napíná, svaly posilují… To k růstu patří.

Abychom se vyrovnali slušnému sekáči trávy jako jsem byl třeba já, potřebujeme ještě vyrůst, ještě se zlepšit. Pořád jsem si jistý, že na to máme. Měsíční obrat na jednoho našeho člověka se dostane přes 150 tis.

Vede k tomu jen jedna cesta, která je dlážděná – disciplínou, pořádkem a osobní zodpovědností.

Já jsem nadšený, že je ve firmě několik lidí, kteří dokáží jít a po někom jiném uklidit jeho nepořádek, mají ve svých věcech neustále řád a dokáží pomoct, když nikdo jiný čas nemá. S takovými lidmi se mi pracuje skvěle. Obvykle to jsou ti samí lidé, kteří se přede mnou chovají stejně a vedou ty samé řeči jako když tam nejsem.

30 lidí ve firmě to je prostě profesionální fotbalový tým. A víte sami, že 30 profíků nemusí znamenat mistrovský titul. Naopak většina těch profíků titul nikdy nezíská. Jediný klub, který získá titul je ten, který v dané sezóně nejlépe dodržuje pokyny trenéra, dokáže překonávat svým odhodláním krizová období, je disciplinovaný a táhne za jeden provaz. Mě nic jiného než titul nezajímá.

Možná Vás tyhle moje „řeči“ už otravují. Pokud tomu tak je, tak  mi to klidně řekněte, já se toho nebojím, v životě jsem slyšel horší věci. Tak jako jsem skálopevně přesvědčen, že naše vřetenové sekačky z Losiné budou známé po celém světě, tak jsem si stejně jistý, že každý z nás by měl více otevřít svou hlavu, srdce a oči, protože pak se změní všechno kolem nás k lepšímu. Nevyhýbejte se druhým, jen protože si o nich myslíte něco… To něco může být jen naše představa, která vznikla z nějakého důvodu, ale ten důvod mohl být mylný, anebo už pominul. Pokud si pěstujeme takové ego, že nedokážeme podat vstřícnou ruku, budeme se nám těžko žít ve štěstí. Buďte si jistí, že já si velmi vážím a cením práce každého z Vás. Nemáme ve firmě žádného darmožrouta, všichni umíte v rámci možností dělat skvěle, jste přínosem.

Pokud má někdo pocit, že je ve firmě dusno, tak to dusno si vytváříme sami. Nikdo z venku nepřišel a nevydýchal nám to tu. Udělali jsme si to sami. Otevřete dveře, okna, vyvětrejte – otevřete komunikaci, bavte se i s těmi, s kterými si „nemáte“ co říct. Jistě, že máte, jsme jedna rodina, témat je mraky a nemusí být zrovna o práci jednoho nebo druhého.

Osobně ale žádné dusno necítím, já vidím pozitivní snahu, něco tvořit. Jsme kreativní firma, vše co tu máme jsme si vymysleli a udělali sami. Nepřišli jsme k hotovému, nedostali jsme milionovou zakázku, nedostali jsme nevratnou dotaci, nedostali jsme moderní vybavenou halu, vše jsme si vymysleli a vyrobili, vytvořili – proto jsme kreativní firma.  Kdo bere problémy a komplikace jako zátěž, ten se brzy zhroutí. Problémy a neřešitelné situace nám umožnují růst, zlepšovat se skokově, být stále ve střehu, jít za svým cílem a nevzdávat se. Buď situaci zvládneme nebo ona zvládne nás.

Chceme-li být nejlepší firma na světě na sekačky, tak buďme! Máme mozek, máme ruce, peníze si dokážeme vydělat, tak co nám brání? Máme 60 rukou a IQ 3000. To je sakra pořádná mašina.

Už o mých slovech nepřemýšlejte, na to většina měla dost dlouhou dobu. Buď je začněte naplňovat nebo hoďte ručník do ringu. Swardman jede dál za titulem!

A jestli se pletu, tak mě 21.6. ugrilujte! 😊

Pěkný víkend

Tomáš Šena