Blog obyčejného trávníkáře
Uplynulo 7,5 let od doby, kdy jsem se rozhodl být nejúspěšnějším prodejcem vřetenových sekaček na světě.
Za tu dobu jsem se setkal s mnoha nezdary, zklamáním, dílčími neúspěchy. Ale ani o píď jsem neustoupil ze svého cíle. Naopak, rok od roku vidím svůj cíl jako dosažitelnější a den ode dne vidím, že jsem k němu blíže.
Každý můj neúspěch je motor mého pokroku. Pokračovat ve čtení „Nedostatek vytrvalosti je příčina neúspěchu“
Včera mi povídal jeden známý, že si v lednu objednal zemědělský traktor na farmu v hodnotě několik milionů korun od jisté zavedené značky. Dodací termín byl potvrzen na červen. Traktor byl dodán v říjnu. Podotýkám, že nešlo o novinku, ale o běžně vyráběný stroj. To jen na okraj, že náš skluz není v globálním měřítku až tak mimořádný.
Aktuální situace z naší výroby je taková, že jsme se zasekli na předsériové výrobě. Místo tří týdnů to vypadá na tři měsíce. Potíž je v tom, že Pokračovat ve čtení „Traktor není sekačka, ale…“
Měl jsem v životě zatím jen pár velkých cílů. Větší množství bych stejně nezvládl. Pominu-li ty cíle, které nemohu moc ovlivnit, to jsou ty osobní (rodina, děti), tak první cíl jsem si stanovil v 18 letech, že se chci podívat do Alice Springs uprostřed Austrálie. Než jsem se tam dostal, trvalo to 7 let.
V roce 2001 během přípravy diplomové práce jsem získal takové informace, že jsem se rozhodl udělat si firmu na péči o anglické trávníky. Firma byla Pokračovat ve čtení „Mohlo se Leninovi jen zdát“
Najít příležitost je věc pohledu. Já vidím příležitosti ve všem. Jedu metrem, vidím jednu příležitost k podnikaní za druhou, jdu na poštu, opět si říkám, proč to někdo nedělá, jdu s autem do servisu a opět vidím, dost příležitostí dělat věci lépe, jsem na chatě a hned přemýšlím, jak provozovat přívoz přes řeku, nebo půjčovnu loděk…
Když se Tomáš Baťa vrátil z Indie, neviděl Indii jako místo, kde se boty nenosí, tudíž tam bude těžké prorazit, ale jako místo, kde jsou desítky milionů lidí bez bot a on je obuje. Pokračovat ve čtení „Miliony Indů bez bot…“
