Nehledejte místo, najděte si firmu, pro kterou chcete dělat

Jedna z mála rad, které mi utkvěly z univerzity v hlavě je: „Nehledejte si místo, ale vytvořte si pozici na míru a pak přesvědčte firmu, že vás potřebuje. Nikde na vás žádný zaměstnavatel nečeká…“

Je v tom hodně pravdy, pokud mě má práce uspokojovat a mám podávat nejlepší výkony s co nejmenším úsilím, tak musím dělat práci ušitou na míru mé povaze, charakteru, zkušenostem, znalostem, sebevědomí…

Moje pracovní zkušenosti za posledních 34 let: komparzista v seriálu a reklamě, roznášeč denního tisku do schránek, brigádník na údržbě zeleně, uklízeč bytů, montér nábytku, nosič na stavbě, sběrač jahod, kontrolor kvality jahod, prodavač v oddělení železářství, opravář aut, pořadatel na fotbalovém stadionu, řidič limuzíny, prodavač nábytku, fakturant, sčítač lidí a obyvatel, kontrolor u pásu v pekárně, umývač nadobí, prodavač v rychlém občerstvení, osobní asistent seniora, obchodní referent, marketingový respondent, marketingový specialista, prodejce inzerce, sekáč trávníků, montér zavlažovacích systémů, prodejce sekaček, webmaster, grafik, opravář sekaček, trávníkový poradce, podnikatel (to zahrnuje mnoho dalších profesí především manažerského charakteru).

Jestli dobře počítám, tak jsem za 34 let vyzkoušel 30 placených profesí. To není zrovna málo, ale berte to tak, že jsem si začal vydělávat asi v 5 letech a doma mě k brigádám vedli, moje sestry a já jsme měli snad 10 let monopol na prázdninový roznos novin v naší čtvrti… Pamatuji si, jak mi sestra naložila balík novin na záda do batohu a já přepadl na znak, kolik toho bylo, musel jsem stávat v půl páte a to byly prázdniny a mě bylo třeba 12 let.

Moje rada zní, najděte si zaměstnavatele, pro kterého byste chtěli dělat, pak si o něm nastudujte, co nejvíce informací, udělejte si analýzu, kde je jeho slabá stránka a pak najděte pro tuto slabou stránku řešení, do kterého se naistalujete. Pak ho oslovte a jděte si důsledně za tím. Klidně bych na takovém místě dělal na zkoušku i zadarmo. Protože pokud ho budete schopní přesvědčit, že jste pro něj užiteční, rád vám zaplatí, protože by vás nerad ztratil. Každý zaměstnavatel ví, že za svou práci chcete peníze, ale není moudré mít toto napsané na transparentu, s kterým jdete na pohovor. Nabídněte řešení, ukažte, že vám jde o to posunout firmu dál, být užitečný a nečekat až vám úkoly někdo svěří, to zaměstnavetele určitě zaujme více, než že si chcete koupit byt, tudíž budete muset splácet hypotéku, že se vám rozsejpá auto, že chcete rodinu… To není originální, tak to mají v podstatě všichni lidi, ale pokud budete originální ve prospěch firmy, budete mít výhodu. A pokud pro ně skutečně chcete pracovat, budete i přesvědčiví!

Na gymplu se nás profesor Ivo. H. při hodině zeptal: „Řekněte každý, co umíte.“ Asi každý z nás měl problém, říct, že skutečně něco umí. Odpovědi typu, umím číst, chodit, hrát fotbal, byly pouze únikem před realitou, že nic neumíme. Ano, neuměli jsme nic a ani nyní nemohu říct, že umím všechno, přestože jsem zkusil tolik rozličných prací. Ale dnes mohu říct, že rozumím aspoň jedné věci dobře. Rozumím trávníkům natolik, že mě to dokáže dobře živit. Ano, můžete si říct, že je trávník blbost, je to ale věc, v které vynikám a především jí od začátku dělám, protože mě trávníky baví. Proto ani nevím jak, ale stal jsem se odborníkem. Proto ani nevím jak, si mé rady žádá stále více lidí. Stále více lidí o mě mluví jako o jednom z nejlepších na trávníky.

Proč se to stalo? Asi proto, že jsem správně vyhodnotil, že mě žádná firma nedokáže zaplatit tak dobře, že nikde nevyužiju svůj potenciál tak dokonale jako ve své vlastní firmě.