Galerie trávníků – část 5. jamkoviště


golfový green - jamkoviště

Golfový green – jamkoviště

Cíl hry – jamka (green), je umístěna v oblasti, která se nazývá jamkoviště. Je to místo s nejvyššími požadavky na kvalitu trávníku. Na jamkoviště si hráč míček přihrává ranou vzduchem tzv. čiping[1]. Přímo na jamkovišti se míček dohrává do jamky krátkými údery po zemi tzv. patování[2], tím hra končí.

Velikost jamkoviště je asi 600-900 m2 podle délky rány. Větší jamkoviště zvyšuje náklady na intenzivně ošetřovanou plochu, menší trpí větší koncentrací provozu.

Seká se na 2,5 – 7,6 mm. Na jamkovišti sice nedochází k vysekávání řízků, ale přesto je jeho plocha silně zatížena pohybem hráčů. Jamka musí být čas od času přemístěna na jiné místo, aby nedocházelo k vyšlapávání určitých míst. Na patovací plochu se nikdy nevjíždí s vozíky, ale i samotní hráči nebo dopady míčků mohou způsobit na povrchu nežádoucí prohlubně, pokud tento není dostatečně únosný. K dobré cti hráčů patří, vypíchnutí prohlubně, kterou vytvoří  míček po dlouhé ráně drobným nástrojem, takto upravené místo se zacelí během pár dnů, v případě ponechání důlku, trvá náprava i několik týdnů. Tyto prohlubně způsobují nepředvídatelné změny směru míčku při patování, což je nepřípustné. K samotné patovací ploše patří plocha límců jamkovišť, svahy jamkoviště a písečné překážky. Límce jamkoviště jsou sekány na 9-15 mm. V případě potřeby je možno jamkoviště o část jejich plochy rozšířit postupnýn snižováním výšky sekání.

Golfový green v Alpách

Golfový green v Alpách

Důležité je umístění jamkoviště. Musí to být místo s dobrou cirkulací vzduchu. Zvýšená vlhkost podporuje výskyt chorob. Za vysokých teplot a slunečního záření při nedostatečné ventilaci naopak dochází k šoku z teploty a nedostatku vláhy. Silněji se projevují i ostatní stresové faktory, jako je třeba vliv exhalátů. Plocha nemá být trvale zastíněna. Nedostatek světla negativně ovlivňuje růst trav, zvyšuje se výskyt chorob, šíření mechů. Kořeny stromů odčerpávají značné množství vody a živin. Měly by být nejméně 20 m od jamkoviště. Místo pro jamkoviště musí rovněž umožňovat položení drenáže. Je třeba počítat s tím, že hladina podzemní vody musí být snížena pod 50-60 cm, to znamená, že místo nesmí být podmáčené. Okolí jamkoviště musí být vybráno nebo upraveno tak, aby povrchová voda netekla přes jamkoviště, voda musí jamkoviště obtékat a být odváděna mimo jeho areál. Jamkoviště by mělo být viditelné z odpaliště a přístupové cesty k němu řešeny tak, aby se zabránilo jednostrannému vyšlapávání trávníku.

Jamkoviště je obvykle pro lepší viditelnost vyvýšeno nad terén. V celé ploše drenážováno a vyspádováno tak, aby voda rychle odtékala více směry a nehromadila se v proláklinách. Plocha může být mírně zvlněná, nakloněná nebo stupňovitá. Nerovnosti povrchu musí být mírné, aby při kosení nedocházelo ke skalpování porostu a vytvořilo se více možností pro umístění jamky a zabránilo se vyšlapávání některých míst.

stavba greenu

stavba greenu

Způsoby budování jamkovišť mohou být, při respektování základních zásad, různé podle vláhových a klimatických podmínek. Různě založená jamkoviště vyžadují později odlišnou údržbu, především mají rozdílné nároky na závlahu.

Je-li jamkoviště nedostatečně propustné, dochází k pomalému odtoku vody při dešti (nutné jeho delší vyřazení z provozu), dochází ke zhutnění vrchní vrstvy a nedostatku vzduchu v půdě. Jamkoviště je příliš tvrdé, na jaře trávy později obrůstají, špatně se vsakuje i závlaha a dochází ke ztrátám vody i živin. Trávy na přemokřených stanovištích více trpí chorobami. Příliš velká propustnost (malá vododržnost) je příčinou rychlého odtoku vody a vyplavování živin. Jamkoviště je měkké a jsou problémy i při vyvrtávání jamek. Jamkoviště musí být v každém případě zavlažované.

K osevu jamkoviště se používají travní druhy, které snesou velmi nízké sekání a mají dostatečnou regenerační schopnost. Je to obvykle psineček výběžkatý, psineček tenký, kostřava červená trsnatá nebo krátce výběžkatá. Používá se směsí druhů nebo monokultury . Výhodou monokultury je jednotná rychlost obrůstání a vlastnosti listů.

K běžné údržbě jamkoviště patří sekání, závlaha, odstraňování rosy, hnojení, postřik biopreparáty, pískování, topdressing, prořezávání (vertikutace), provzdušňování (hvězdicemi nebo vypichováním válečků), ochrana proti chorobám (škůdcům), postřik proti plevelům eventuálně mechům, přísev poškozených míst, přemisťování jamky, odstraňování napadaného listí, zejména v podzimním a jarním období.

Odstraňování rosy je důležité z důvodu ochrany trávníků před houbovými chorobami. Částečně k němu dojde při sekání, nebo se jamkoviště vláčí sítí, kartáči nebo hadrem.

Hnojení se provádí podle obecných zásad. Musí se dbát na to, aby nedošlo k popálení trávníku při nerovnoměrném rozhozu nebo vyšší dávce hnojiv . Pro jamkoviště a odpaliště se vyrábí speciální pomalu působící hnojiva, s jemnější až velmi jemnou granulací (podle výšky seče trávníku), tmavě zbarvená, aby nerušila vzhled trávníku.

Prořezávání je velmi důležitý zásah. Zplstnatělá vrstva uzavírá travní povrch přístupu vzduchu a srážkové vody a stává se živnou půdou pro choroby. Při síle zplstnatělé vrstvy kolem 10 mm je nutné vertikální prořezávání – vertikutace. Při této operaci soustava nožů prořezává travní drn kolmo k povrchu do hloubky max. 5 mm. Pracovním orgánem je hřídel s různě tvarovanými noži (ploché dvouramenné čepele, křížové nože ) uchycenými v rozteči 40 až 60 mm. Provádí se podle potřeby tak, aby se nevytvořila silnější vrstva stařiny . Zvláště trávníky z psinečků plstnatí velmi rychle.

Pískování se provádí slabou vrstvičkou křemičitého písku, který se časem zčásti dostane do profilu vegetačního substrátu (při provzdušňování) a tím zlepšují jeho propustnost a usnadňují osychání povrchu, částečně chrání nadzemní odnožovací uzliny. Silnější vrstva písku nepůsobí hezky a při slunečném počasí mohou zahřáté částice písku způsobit popálení trávníku.

pískování greenu

pískování greenu

Pro topdressing se používá vermikompost nebo podobný jemně zrnitý organický materiál, kterým se zlepšuje vegetační povrch.

Přísev jamkovišť bývá účelný zejména na jaře hlavně při poškození trávníku plísní sněžnou. Z povrchu je třeba odstranit zbytky rostlinného materiálu a nejlépe směsí osiva, humózního substrátu a křemičitého písku provést přísev . K přísevu se pokud možno používá stejný druh nebo směs, jakým byl trávník založen.

Provzdušňování se provádí ostrými hvězdicemi, které pouze prořežou povrch půdy, nebo aerifikátory, které vyřezávají z povrchu půdy válečky, které se sbírají. Do uvolněných mezer musí být zapraven křemičitý písek.

K sekání jamkovišť se používají speciální vřetenové sekačky na jamkoviště, které mají větší počet nožů (rozsah výšek na které sekají je jen od 1,2 do 32 mm), jsou opatřeny sběracím košem na posečený materiál a zařízením, které napřimuje listy trav, aby mohly být rovnoměrněji posekány. Nejvýhodnější jsou jednodílné samohybné sekačky, které se lépe ovládají, než třídílné. Na prominentních hřištích se seká ručně vedenými sekačkami.

Ovladatelnost sekaček je důležitá proto, aby při sekání nebyl zasažen límec, kde je trávník vyšší. Sekání jamkoviště se provádí křížem, aby rostliny neležely jedním směrem. Frekvence sečí závisí na intenzitě růstu trav , v plné vegetaci se obyčejně seká obden, v době soutěží denně (někdy i dvakrát). Během týdne je účelné nechat porost trochu vyšší, ale nesmí přerůst, aby před soutěží nemuselo být odstraněno více než 40 % délky listů, jinak dochází ke “skalpování porostu”. Ke stejnému negativnímu jevu dochází na vrcholcích nerovností, při nešetrném otáčení sekačky nebo při zajetí do límce grýnu. Skalpovaný trávník se špatně opravuje. Dosev je zdlouhavý a v letních měsících často neúspěšný.

Řezné rány takto oslabených rostlin, zbavených většiny asimilační plochy jsou vstupní branou chorob. Na podzim stačí sekat méně často (lx týdně), ale porost se nesmí nechat přerůst, neboť se tak stává nerovnoměrným. Již při výšce 8-10 mm trávy metají (jamkoviště “kvete”). Rozšíření jamkoviště je potřeba rozplánovat na několik týdnů a snižovat výšku sečení postupně.

Ochranu proti plevelům a chorobám je potřeba vnímat komplexně. Mimo použití chemických přípravků je důležitý celý komplex opatření při ošetřování hřiště. Zvláště velmi nízko sekané trávníky jako jamkoviště a odpaliště jsou na choroby velmi náchylné a škody jimi způsobené jsou vždy nápadnější a vážnější než na jiných plochách.

Přemisťování jamky se provádí proto, aby nebyla jednostranně vyšlapávána určitá místa. Provádí se speciálním nástrojem, který vyřízne pravidelný válec, který zasune na místo minulé jamky , takže v trávníku po ní nezbude zřetelná stopa.

Odklízení listí je důležité nejen z estetických důvodů, ale hlavně proto, že pod listím se drží vlhkost a rozvíjejí se houbové choroby. Vrstva listí zapadaná sněhem, který během zimy a předjaří částečně roztává a opět mrzne, vytváří pevný krunýř, který se na jaře dlouho udrží, pod ním se rozvíjí plíseň sněžná a dlouho trvá, než taková vrstva roztaje, aby mohly trávy začít znovu obrůstat. Oddaluje se tak uvedení hřiště do provozu.


[1] V anglické terminologii chiping.

[2] V anglické terminologii putting.

Komentujte...

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: