Vytrvalost – klíč k úspěchu

Ať čtete jakoukoliv knížku o úspěšných lidech, ať čtete jakékoliv seriózní výsledky průzkumů mezi úspěšnými firmami, vždy dojdete k stejnému závěru. Co spojuje Tomáše Baťu, Thomase Edisona, Henryho Forda, Steve Jobse, Warena Buffeta a monoho dalších? Mohli být na začátku chudí, se špatným vzděláním, ve špatné době, bez kontaktů, na nevhodném místě, mohli xkrát zkrachovat, ale přesto se dostali na vrchol v tom, co je bavilo. Je jen jediná vlastnost, bez které by to nikdo z nich nedokázal. VYTRVALOST!

Je to úžasné zjištění pro každého z nás. Abychom mohli dělat to, co nás baví a dostali za to skvěle zaplaceno, nepotřebujeme k tomu peníze, vzdělání, společenské postavení, správný obor, ani správnou dobu. Stačí pouze vytrvalost. Bez mojí vytrvalosti by ani Edwin nikdy nevznikl.

Rozhodnutí, že vytvořím nejlepší sekačku na světě, přišlo právě v době, kdy jsem přišel o všechny peníze, díky konci ATCO. Byl jsem v době, kdy jsem samozřejmě prožíval velké zklamání, že úsilí, které jsem věnoval rozvoji ATCO mi v daný okamžik již nic nepřinese. Přesto jsem ani na okamžik nezapochyboval, že se mi to povede. A kdyby mi obchodní partneři netvrdili, že vývoj bude hotový za pár měsíců, nebyl bych nikdy ani trošku rozčarovaný, že vývoj Edwina skončí až po 4 letech od okamžiku mého rozhodnutí. Za celou dobu jsem nemohl do Edwina investovat ani jednu korunu, pouze jsem investoval vytrvalost. Za ty čtyři roky jsem se zocelil natolik, že si nyní nedovedu představit překážku, která by mě mohla zastavit, a to přesto, že jsem se nesčetněkrát ocitnul ve slepé uličce.

Nyní vím, že nepotřebuji ani svoje peníze, ani exklusivní vzdělání, ani speciální kontakty, abych mohl vytvořit nejlepší sekačku na trávu na světě. To nejdůležitější je, moje vytrvalost. Kolikrát jsem zklamal svoje zákazníky, když se mi nepodařilo splnit naplánovaný termín zahájení výroby. Ano, štvalo mě to hrozně, nejradši bych se neviděl. S odstupem času ale vidím, že ani to není konec světa. Stačí, když přijde někdo, kdo o mě nic neví, třeba někdo ze zahraničí a řekne, tuhle sekačku chci. Pak si o mě něco přečte a řekne, teď jí chci ještě víc, na ceně nezáleží. To si pak musím seřídit měřítko a nějaká zklamání či frustrace je pryč.

Aby vytrvalost fungovala za každých okolností, vyžaduje to jedno – musím si být naprosto jistý, že vím, co chci. Nepochybuji o své cestě, ale reviduji směr. Vím, že nejsem genius, ale pomalu zázračně se mi daří spolupracovat s lidmi, kteří jsou pravděpodobně mnohem inteligentnější než já sám. Nikdo z nich by ani vteřinu svého drahocenného času nevěnoval někomu, když by ta vteřina měla být ztracená. Ale leckdo z nich by na mém místě již vzdal. Když však vidí, že jsem to nevzdal a jdu krok za krokem dál, dává jim smysl mě podpořit, poradit mi, mnohdy bez nároku na honorář, mnohdy ve svém volném čase. Nikdo z nich podle mě nepochybuje, že cíle dosáhneme. A popravdě je asi ani moc netrápí, že to jde pomaleji, než jsem si myslel. Protože když se to povede, (a ono se to povede), tak budou součástí jednoho skutečného „amerického“ snu, a to navíc v Česku.

Moje vytrvalost jím dává maximální záruku. Teď jsem někde četl citát: „Miřte na měsíc, v nejhorším trefíte hvězdu.“ Je potřeba se vyvarovat strachu. Strach z neúspěchu je černá magie, která dokáže změnit krásné sny a cíle, na hromádku bezvýznamných myšlenek. Mohl bych se bát a je čeho. Můžu se bát, že přijdu o čas, který jsem Edwinovi věnoval, že přijdu o své „jméno“, že budu mít ostudu, strach z toho, že nezvládneme poptávku, strach ze zahraničních trhů, strach z neznámého… Když na mě takové strachy jdou, říkám si, když to zvládl Baťa před  100 lety bez internetu ve Zlíně, když to zvládnul Ford bez vzdělání, tak proč bych to nemohl zvládnout já. Oni totiž na začátku svých úspěchů měli mnohem horší výchozí pozici než já.

Pokud zná někdo jeden jediný důvod, proč by se Edwin nemohl stát nejlepší sekačkou na světě, tak to sem prosím napište! Pokud takový důvod znáte a napíšete ho sem, ale ten důvod je výplodem strachu, tak mi dáte 100 Kč 🙂