S odstupem let vidím, jak ohromnou energii jsem měl v sobě připravenou na rozvoj Swardmanu, už jsem se viděl, jak děláme obrat 100 milionů, otevíráme výrobu v USA, Allettu šlapeme na paty… Ta energie po mém náhlém konci v roce 2019, ale neměla využití. Byl jsem tehdy sice už vyčerpaný, ale konečně jsem cítil, že se dostávám s podnikáním ve vřetenových sekačkách tam, kde bych měl být a moje nadšení a odhodlání bylo prostě za ty roky příprav a zkoušek enormní.

Proto jsem si myslel, že s United Stripes a ELO to prostě rozjedeme raz dva, obzvláště, když jsem si uvědomoval kolik zkušeností jsem posbíral, kolika chybám se vyvaruji a kolik chyb druhých zúročíme ve svůj prospěch. Přepočítal jsem se. Tušil jsem, že lidský faktor bude vrtkavý, ale ne až tak moc. Ale nechci to házet na nikoho druhého, bylo potřeba udělat pořádek především v mé vlastní hlavě a srdci.
Teď na začátku roku 2024 cítím, že je čas, přestat výrobu a vývoj ELO tlačit na sílu, a začít fungovat opět pro radost a spokojenost naší i zákazníků. Pořád jsem se bál, že když změníme plány, že přijdeme o čas, že zklamu zákazníky, spolupracovníky… Plány jsme nezměnili a o čas jsme stejně přišli a zklamaní také přišla.
Chtěl jsem jít rychle krok za krokem, hned mít velkou vybavenou výrobu, tři inovativní modely vřetenových sekaček, nové lidi atd. Teď po roce konsolidace a hledání „zkratky“ musím s pokorou uznat, že jsem našel smysl a potěšení v tom, nikam se nehnat, nic netlačit na krev. Stresů jsme si za poslední tři roky užili dost a je na čase mít z práce na vřetenových sekačkách ELO opět radost.
Rovnice je jasná, na jedné straně jsou naše zdroje (lidi, prostory, finance), na druhé straně je zájem zákazníků. Pokud naše zdroje nebudou v sezóně schopné pokrýt poptávku, holt bude delší dodací lhůta a zákazník buď počká nebo nepočká. Výrobu musím řešit, ne z pohledu sezóny duben až červen, ale z pohledu vytíženosti na dvanáct měsíců. Není v našich zdrojích možnost vyrobit na sklad na několik měsíců dopředu, ani nechceme letos výrobu na tři měsíce přifouknout a pak zase zeštíhlit. To letos prostě není reálné. Proto platí, že kdo objedná ELO 1 dřív, ten ho také dřív dostane. Kdo bude objednávat až v dubnu, květnu, ten ho možná dostane až v srpnu. Pokud chce zákazník mít tuto vřetenovou sekačku v dubnu doma, měl by objednat už v lednu.
Když tuto sezónu zvládneme bez přehnaných ambicí a zaměříme se pouze na efektivitu výroby samotné, abychom týden, co týden byli schopní konstantně vyrábět naplánované množství v konstantní kvalitě, bude to nejlepší odrazový můstek pro další krok.
Rok 2023 byl především o hašení požárů z roku 2021 a 2022, to bych řekl, že jsme zvládli celkem slušně. Rok 2024 bude o stabilizaci United Stripes, o zlepšení komunikace se zákazníky, pravidelnosti odběrů u dodavatelů a drobných zlepšení. Cíl je, na konci roku si říct máme vše ve výrobě v rámci možností vyladěné, jsme prosperující firma, máme z odvedené práce dobrý pocit. Nic víc, nic míň.
Když to tak po sobě čtu, vidím, že opět jsem udělal na začátku tu chybu, že jsem si myslel, že přijdu a vyhraju zápas a budu dávat góly, namísto toho, abych si říkal, jdu to odjezdit po prdeli, žádný míč nevypustím. Možná to zní banálně, ale pro můj mozek je to totálně rozdílný přístup. Z toho prvního přístupu mě obvykle bolí hlava a žádný hezký výsledek to nepřináší, z toho druhého přístupu, minimálně zůstává dobrý pocit, že člověk nic nepodcenil a do všeho šel naplno, i když to třeba ve finále nedopadne ideálně, protože soupeř byl prostě lepší. Jinak řečeno, cesta je cíl.

Nevim, jjak daleko je ELO2, predpaltil jsem si nejakou tu vcasnou pripadnou koupi, ale ted jsem narazil na robotickou sekacku OASA R1. Vypada uzasne. Netusim cenu, ale je to vretenovka, sice posekane nesbira, ale to je asi tak jedina nevyhoda. Nejezdi chaoticky, jako ostatni roboticke, ale pekne v pruzich. Co si o tom myslite?