Komentář: dTest sekaček – hoďte do kamen

Po čase jsem se dostal ke komentáři testu rotačních sekaček v březnovém dTest. Na úvod musím říct, že se jedná o srovnání sekerek určených na sekání papíru (vysvětlení zde).

V začátku se stručně vyjádřím k rozdělení hodnocení do kategorií – sečení 50%, obsluha 25%, uživatelské pokyny 5%, hlučnost 5%, spotřeba paliva 5%, zpracování 5% a vybavenost rozměry 5%. Procenta vyjadřují váhu parametru v celkovém výsledku. Z čehož vyplývá, že pokud sekačka má ošizený svár na hřídeli kolečka a po pěti sekáních upadne, nemá to v celkovém hodnocená větší váhu než 5%. Pro uživatele to však má takové následky, že musí sekačku naložit, odvést do servisu, podat reklamaci, čekat až bude reklamace vyřízená, mezitím si sehnat náhradní sekačku, dojet si svoji sekačku vyzvednout a vyslechnout si výsledek s velkou pravděpodobností v tom duchu, že sekačka byla provozována v rozporu s návodem, nebo byla nadměrně využívána. Tak jak to dělá třeba značka Hecht (v celkovém hodnocení na třetím místě). Nutno připomenout, že sekačka má 4 kolečka…

Takže pokud mají uživatelské pokyny a zpracování sekačky stejnou váhu 5%, nereflektuje to úplně pohled očima zákazníka. Je pro vás kvalita návodu stejně důležitá jako to, jak je sekačka vyrobená? Platíte za kvalitu návodu nebo za kvalitu sekačky?

Jestli má mít sečení 50% nebo 70% je individuální pohled. Pokud si sekačku kupuji pro sebe nebo pro trávník jsou dva zcela odlišné úhly pohledu. Pokud si sekačku kupuji pro sebe (pro své pohodlí) tak bych váhu procent dělil asi takto: obsluha 50%, zpracování 20 %, sečení 20%, ostatní 10%.

Pokud bych si kupoval sekačku pro trávník, tak bych váhy rozdělil takto: sečení 50%, zpracování 30%, obsluha 10%, ostatní 10%.

Jen pro uzavření této kapitoly, stačí změnit lehce váhy a pořadí sekaček se okamžitě změní. Proto se dívejte na hodnocení jednotlivých parametrů důkladněji než na celkový výsledek sekačky.

K čemu je mi test 11 sekaček, když dvě sekačky John Deere a Sabo jsou jedna a tatáž, vyrobeno v jedné továrně. Je to stejné jako by se porovnala v testu aut střední třídy Škoda Octavia a Seat Toledo, když se obě skládají ze stejných dílů a liší se jen v detailech. To už do testu můžu rovnou zařadit ještě Škodu Octavii combi a Scout… A kupodivu mi budou u těchto aut vycházet podobné výsledky a pokud je test nějak postaven, tak je možné že z 11 míst obsadí prvních šest míst právě Octavia a Toledo v různých úpravách. Takže John Deere a Sabo jedno jest. Tím nesnižuji kvalitu těchto produktů, ale kvalitu výsledků dTestu.

Vychází-li testovatelé z předpokladu, že by každá sekačka měla zvládnout posekat velmi kvalitně všechny druhy trávníků, tak jsme u jádra pudla, proč se výsledky testu nelze slepě řídit. Kolik z nás má doma všechny druhy trávníku – správně založený, pravidelně udržovaný, vysoký, drnovitý, nerovný kopcovitý, trávník k mulčování? Kdo chce vše, nemá nic! Obvykle máme jeden trávník, na kterém nám skutečně záleží a někdo má ještě další trávník někde dál od domu, na kterém mu tolik nezáleží. Nikdo z tisíce lidí neshání jednu sekačku na všechny možné trávníky.

Proto bych doporučil udělat samostatné testy sekaček dle kategorií trávníků a ty máme podle ČSN normy čtyři (okrasný trávník, rekreační trávník, sportovní trávník a krajinný trávník – více zde). Takže stačí udělat čtyři testy, budeme mít čtyři vítěze a čtyři kategorie spokojených zákazníků (i prodejců).

Zaměřím-li se v dalším rozboru testu na jednotlivé položky hodnocení, tak by mě zajímalo, jakou váhu mají jednotlivé body. Vezmu-li si kategorii sečení, tak přeci nemůže mít stejnou váhu kvalita mulčování jako kvalita sečení běžného trávníku! Pokud by měli stejnou váhu, tak test vezměte a zatopte s ním v kamnech, je k ničemu. Pokud to tak není, mělo by to být v testu uvedeno, což není, tudíž mám obavy, proč to tak je.

To samé platí u položky kategorie „obsluha“, nemůže mít přeci stejnou váhu smontování sekačky (to dělám pouze jednou, když sekačku koupím) a startování sekačky, což dělám třeba 100x za rok.

Mohl bych takto pokračovat dále a hodnocení jednotlivých modelů se ani nedostanu. Ostatně to nebylo ani mým cílem. Abych mohl zodpovědně hodnotit jednotlivé modely, musel bych je vyzkoušet v jednotných podmínkách. To jsem neudělal, proto zde můj rozbor končí.

Pouze jsem chtěl upozornit, ať se to týká sekaček, nebo praček či sýrů je potřeba znát všechno mnohem víc než dTest publikuje. Kdo si čte dTest, chce vědět syrovou pravdu, nikoliv učesané zjednodušení. Bohužel v testu benzínových sekaček lze alespoň u mě vzbudit podezření, že test byl sestaven a proveden velmi účelově. Proč si toto troufám tvrdit?

Pominu, že i vřetenové sekačky jsou benzínové a test se o nich ani slovem nezmínil. Ale věnujme pozornost redakčnímu stylu testu. Titulek na titulní stránce hlásá „Dobrá sekačka nestojí mnoho“ a je tam velká fotka sekačky Hecht (i když bez loga), která skončila v testu třetí – tedy dobré hodnocení je u mě 3, jako ve škole. Titulek je tendenční, protože test nemá hodnotit a ani nehodnotí cenu, ale pouze kvalitu. Má být pouze na spotřebiteli, za jakou kvalitu si je ochoten kolik zaplatit a nepodsouvat mu, že si může dovolit dobrou kvalitu za nízkou cenu.

Úvodník samotného testu zní následovně (opět podpořen obří fotkou sekačky Hecht): „Rozdíly v kvalitě sekaček na trávu nejsou tak výrazné jako rozdíly v jejich cenách. Nejlepší sekačku v testu lze pořídit za necelých třicet tisíc korun, prakticky stejné výkony má i model za sedm tisíc. Prakticky všechny testované sekačky byly velmi hlučné a měly vysokou spotřebu paliva.“

První věc, co si musíme vyjasnit, co myslí autor výkonem? Výkon motoru? Ano ten je u třech prvních stejný 2,4 kW. Ale všichni víme, že motor samotný trávník dobře, ani rychle neposeče, obzvláště když v testu byla sekačka s výkonem 2,6 kW a dopadla v jejich hodnocení předposlední. Myslí autor výkonem rychlost sečení? U John Deere 1,9-4,4 km/h a Hecht 3,2 km/h. Takže John Deere uživateli poskytuje nesrovnatelně víc, nejen výrazně vyšší maximální rychlost, ale i možnost zvolit si rychlost podle potřeby v širokém rozsahu. Rychlost sečení tedy také nemohl myslet. Mohl tedy myslet výšku sečení? John Deere 20-80 mm a Hecht 30-75 mm a poslední Husqvarna 20-91 mm. Takže tento parametr výkonem také nemohl být myšlen.

V červeném rámečku úvod testu pokračuje Dobrou radou: „Téměř bez výhrad prošla testem sekačka John Deere R47VE (velmi dobře 28 500 Kč). Vynikající vzhled, trávníku ihned po posečení i tři dny poté, bezproblémový chod i v terénu, pohodlná obsluha… Největším lákadlem a vítězem v poměru cena výkon je ovšem model Hecht 548SW 5 in 1 (dobře, 7000 Kč). Z hlediska výkonů je tato sekačka prakticky srovnatelná s modely John Deere a Sabo. Má velmi nenáročnou obsluhu, snadno se s ní manipuluje a svou cenou patří mezi ty nejlevnější mezi testovanými.“

Z toho vyplývá, že autor výkonem myslí celkovou užitnou hodnotu sekačky. Užitnou hodnotu, kde má stejnou váhu čitelnost návodu jako startování, nebo mulčování jako sečení běžné trávy?

Takže autorovo slovo „prakticky“ zjednoduší celou problematiku do tvrzení „sekačky jsou stejné, kupte si tu levnou“. A s tímto sdělením takto rádoby renomovaného spotřebitelského testu nemohu souhlasit. Pokud je dTest financován dotací 5,7 milionu Kč z peněz Ministerstva průmyslu a obchodu (více zde), tedy z peněz spotřebitelů, je naprosto nepřijatelné, aby dTest prováděl takto testy a prezentoval výsledky takto zjednodušenými výsledky a navíc se oháněl svou nezávislostí.

Pokud chce někdo říct bez ohledu na cenu, že je jedno zda si koupíte sekačku německo-americký John Deere – Sabo nebo česko-čínský Hecht, tak u mě skončil. A to nejen v testu sekaček, ale ve všech testech…

Dovolil jsem si udělat tento rozbor v oboru, kterému rozumím. Sám jsem ve své diplomové práci musel udělat srovnání strojů na údržbu golfových trávníků pouze na základě technických parametrů. A golfové hřiště má 6 typů trávníků. Bez zkušeností a bez technického zázemí jsem si vymyslel vlastní metodiku, která byla transparentní a mohem profesionálnější než u dTest. Diplomovou práci jsem obhájil na výbornou a metodiku hodnocení sekaček velmi pochválil i prof. František Hrabě – guru českých trávníkářů.

Třeba jednou nastane doba, kdy se v nějakém testu objeví i vřetenové sekačky a rozebrat takový test by mnoho čtenářů považovalo za účelové z mé strany. Proto jsem zde chtěl i laikům nastínit na příkladu rotačních sekaček, že si každý musí udělat své vlastní srovnání a vyhodnocení. Pokud chcete být s výsledkem spokojeni, je potřeba pro svá rozhodnutí vzít vlastní zodpovědnost a nespoléhat slepě na „nezávislé“ testy, které buď nejsou nezávislé, nebo jsou neprofesionální.

Pozorný čtenář si sám udělá obrázek, které značce test přinesl největší prospěch. Vítezi testu John Deere v podstatě uškodil, protože musí být v porovnání s Hecht považován za předraženou sekačku. Když má Hecht tak „skvělou sekačku na všechno“ za 7000 Kč, proč má v nabídce i dalších 30 modelů? Chce tím snad výrobce značky Hecht firma Werco říct, že ostatní sekačky jsou za vyšší cenu v něčem lepší než model testovaný v dTest? Řekne nám prodavač Hecht, při pohledu na sekačku Hecht za 14 tisíc, tu si nekupujte, ta je předražená, kupte si tuhle za 7000 Kč?