Rubrika: Blog

Protože skutečně chceme, aby nás vřetenová sekačka Edwin Swardman těšila, stále inovujeme.

Právě provádíme revizi všech komponent a hledáme lepší řešení každého z nich. Je pravda, že inovace jsou spíš ve směru, aby se nám Edwin dobře montoval a mohli jsme tak zvýšit efektivitu montáže. Bez toho Váš zájem nestihneme uspokojovat. Ale jsou i díly, které jsme prostě museli inovovat pro radost. Jeden z nich je na obrázku. Naštěstí u drtivé většiny dílů jsme zjistili, že inovace již nic nepřinese.

Co se týče inovací ve výrobě, nezůstali jsme jen u dílů. Připravujeme se důsledně na novou sezónu v podobě „nové“ výrobní haly, kde již bude adekvátní výrobní linka a celá organizace výroby se posune o úroveň dál. Výroba nadále zůstane v Praze a kdo jezdí po Jižní spojce, brzy uvidí, kde přesně se připravuje naše porodnice pro Edwiny.

 

Když mi někdo řekne, že se mu líbí naše vřetenová sekačka Edwin, ale neví, zda je pro něj vhodná, tak mu pokládám otázku. Otázka zní: „Ale upravený trávník máte rád, že?“

Golfový trávník však nechcete. Golfový trávník je široký pojem a pro mě je to rozmezí od louky vysoké 20 a více cm až po green kosený na 2 mm. Golfovým trávníkem většinou laici myslí, golfový green. Ano to je trávník, který stojí hodně úsilí, ale především je potřeba ho kosit téměř denně.

To, co většina lidí ve skutečnosti chce, je zdravý upravený trávník, který nevyžaduje Pokračovat ve čtení „Nechci golfový trávník“

Nechci být generálem po bitvě, obzvláště, když bitva ještě neskončila. Ale o Mountfieldu opakovaně píšu kvůli tomu, že se chci já osobně maximálně poučit z jejich chyb. Firma, která měla tak výborně našlápnuto, téměř monopol na prodej sekaček a nyní se prezentuje jako obyčejný discount. Kde nastal ten zlom?

Příběh Mountfieldu sleduji jako jeho bývalý zaměstnanec už pouze Pokračovat ve čtení „Kolo neštěstí“

Je to starý vtip, ale mám ho hrozně rád. A tak trošku by se dala najít paralela se mnou. Ale nejdříve ten vtip:

V obrovském hypermarketu přijali nového prodavače. Šéf jej vezme na den na zkušební dobu, aby viděl, jak se osvědčí. Po zavírací hodině si jej zavolá do kanceláře. „Tak kolik jste dnes udělal obchodů?“ „Jeden, šéfe.“ „Cože? Jeden? Naši prodavači udělají průměrně šedesát až sedmdesát obchodů denně! Co jste celý den děla? A kolik jste vlastně utržil?“ „Sto osmdesát tisíc dolarů“ Šéfovi došla řeč. „Sto osmdesát tisíc? Proboha, co jste prodal?“ „No, první jsem prodal malý háček na ryby…“ „Háček na ryby? Za sto osmdesát tisíc?“ Pokračovat ve čtení „Přišel pro sekačku, odnesl si firmu“

Jak jsem psal minule, čtu knížku Sněhová koule o Warrenu Buffettovi. Má přes 800 stran, což je na mě moc. Ale přeci jen mi vnitřní pocit říkal, že bych jí měl číst. Nečtu moc, hodně si vybírám, ale mám zlatou ruku, protože pokaždé jsem z nové knihy nadšen. Někdy stačí i pár vět, které mě posunou dál.

Sněhová koule začíná docela nudně popisem rodinného prostředí, ve strýčcích a tetičkách se docela snadno ztrácím. Ale snažím se to překousnout. Nyní mám přečteno cca 150 stran a už jsem našel dvě věci, které mě s Warrenem Buffettem spojují. A obě jsem vůbec nečekal.

Bylo mi asi čtrnáct nebo patnáct, krátce po revoluci, když se Pokračovat ve čtení „Co mě spojuje s Warrenem Bufftettem“

Protože čtu životopis Warrena Buffetta Sněhová koule, který mi mimo jiné doporučil jeden z čtenářů tohoto blogu Jiří Jemelka, tak jsem našel v této knize něco velmi zajímavého. A abych věděl, zda jsem někdy zmínil něco o Warrenu Buffettovi, tak jsem prohledal blog a našel jsem zmínku o něm v článku z listopadu 2015 Vytrvalost – klíč k úspěchu. Příspěvek mě zaujal 🙂 , tak jsem si ho přečetl, abych věděl, co jsem řešil před 10 měsíci.

Když si těch deset měsíců promítnu, tak to byly v podstatě pečetě na tento článek. MÁ VYTRVALOST! Té mohou děkovat všichni, kdo nyní mají Edwina anebo ho někdy v budoucnu pořídí. Té děkujme, že anglické trávníky nevymřou v 21. století.

Trvalo přesně 10 měsíců, kdy jsem téměř bez peněz, na pokraji sil, ve třech lidech (chvílemi nás bylo i trochu víc) začal vyrábět vřetenové sekačky Edwin. Ano, víc jsem řešil finanční situaci, než výrobu, proto to šlo tak pomalu, ale neuhnul jsem.  Někdy jsem musel i svému okolí připustit, že konec, kvůli ekonomické situaci je reálný, ale to jen proto, abych nebyl za úplného magora. Věděl jsem, že je v mých silách to zvládnout. Ano ten článek Vytrvalost – klíč k úspěchu, jsem si měl číst každý měsíc, asi by mi dodával energii, ale i tak jsem to přežil!

O životním cyklu podniku bychom si mohli povídat dlouho. Nad hvězdy jasné je, že největší úmrtnost nových firem je na začátku jejich aktivní činnosti. Obvykle do dvou let. Dnes mohu říct, že Swardman tuto etapu přežil.

A skutečně bez nějakého velkého přehánění – přežil. Od začátku roku jsem bojoval o přežití firmy. Projekt by přežil v mé hlavě dál, ale firma měla namále. Byl to velmi stresující boj, protože boj o firmu mi ubíral čas i energii v „boji“ o zákazníky. A to samozřejmě cítili nejen zákazníci, kteří si objednali, ale i ti, kteří měli „pouze“ zájem. Nešlo dělat vše perfektně. Musel jsem bolestně volit. Nicméně to byla jasná volba, firma musí přežít a výroba musí pokračovat, jinak vše před tím bylo zbytečné.

Víte, že si o pomoc říkat neumím. Nesměle jsem to párkrát zkusil, ale Pokračovat ve čtení „Swardman přežil etapu zrodu“