Slepá ulička

Před rokem jsem složitou situaci kolem sekaček tlumočil svým novým potenciálním kolegům následovně:

Jsou věci jisté a věci nejisté. Věci nejisté raději vzdám dřív, než bych se s něčím zlobil. Věci jisté nevzdám, ani když už jsou si ostatní jistí, že jsem ve slepé uličce. Slepá ulička je však normální ulička, kde jen na první pohled nevidíme průchod. Je to v naší hlavě, ocitnu-li se v uličce, kde jsem nikdy nebyl a dokonale ji neznám, a vypadá jako slepá, je těžké si představit, že je někde průchod – může to být jen dobře maskovaná zeď, nebo skrytý žebřík, nebo víko od kanálu, anebo zjistíme, že to jsou jen kulisy, za kterými je normální cesta dál. Třeba ty kulisy slouží jako filtr na ty, kteří si nejsou dost jistí, že mají na to jít dál. Proto tam mnohdy chceme vidět slepou uličku, abychom se mohli otočit a říct je slepá, jdeme zpátky. Ale já si říkám, proč to vzdávat dneska, když to můžu vzdát i zítra.

Je-li ten projekt skutečně tak dobrej, jak všichni tvrdí, existuje někde investor nebo zdroj, který zajistí jeho realizaci. Kdybych ho měl najít na Borneu na vesnici v chýši pod kobercem, tak ho tam už brzy najdu.

Někdo si za miliony koupí dům nebo auto, já jsem si pořídil milionový dluhy, abych se mohl stát šéfem nejlepší firmy na prodej nejlepších sekaček na světě. Když můžete uspět s prodejem teplých housek s masem, cukrovou vodou s bublinkama, botama ze Zlína, kafem v kelímku za stovku, červeným autem za 5 milionů, kterým nemůžete jezdit ve městě, nábytkem z papíru, který si musíte sestavit sami, sekáním trávníků, antivirovým programem, který Vás neochrání, telefonem za 15 tisíc, který je za rok zastaralý, prodejem počítačů Dell, aniž by existovala jediná továrna Dell, tak není jediný důvod proč prodávání sekaček nemůže být světová show první kategorie. Navíc, když mezi Vaše zákazníky patří královna Alžběta II a princ Charles. A jsou dvě varianty, buď budete významnou součástí této show anebo nebudete. Buď vidíte slepou uličku anebo vidíte jen kulisu, za kterou je cesta.
Podívejte se znova! Je to slepý nebo to je kulisa? Vidíte-li tam cestu, tak si začněte balit baťoh, protože brzy vyrážíme a pak už nebude čas si něco rozmýšlet.

Přátelé, já tu cestu vidím a těším se, až Vám řeknu, že konečně můžeme prorazit ty papírové kulisy, které nás straší.

Velké zakázky

Velké zakázky mě nelákají, ale… Nad poměrem mezi výší nákladů na údržbu veřejných trávníků a kvalitou těchto trávníků často pláču, obzvlášť na Praze 6. Za ty peníze by byly golfové trávníky na 30% plochy zeleně Prahy 6. Věřte, že bych 105 milionů Kč ročně uměl v Praze 6 využít k většímu prospěchu obyvatel – klientů. Klidně se budu starat o trávník na Vítězném náměstí zadarmo, abych lidem ukázal ten rozdíl. A pak radnici vyčíslím skutečné náklady. Asi bych se tím stal u mnoha „obecních“ zahradnických firem nežádoucím.

Proč je na sekání trávníků na Praze 6 uzavírán kontrakt na 4 roky za 420 168 000 CZK bez DPH? A to připočtěte ještě 60 mil. za výsadbu rostlin, která je součástí jiné zakázky a ještě připočtěte další milionové a desetimilonové doplňkové zakázky navázané na čtyřletou rámcovou smlouvu…

Proč obálku s nabídkou podal pouze jeden zájemce (uskupení dvou firem)? Proč samotnou relizaci provádí z nemalé části subdodavtelsky firma, která vyhrála předposlední výběrové řízení v roce 2004? Navíc i při tomto výběrovém řízení byly podobné podmínky (Praha 6 zadávací dokumentace 2004). Proč se přihlásila jen jedna firma, shodou okolností ta samá, která uklízí pražské metro za 1,2 mld. Kč?

Proč celou Prahu 6 udržuje jedna firma? Proč trávníky vypadají tak katastrofálně, že se na ně bojíte sednout a vůbec nemám blbý pocit, si zkrátit cestu přes trávník? Je to tím, že to počem jdu nepovažuji za trávník? Proč výběrové řízení je nastaveno tak, že je požadavkem, aby firma měla x-desítek vedoucích pracovníků, x-stálých zaměstnanců? Vždyť všechny zahradnické firmy mají sezónní zaměstnance a vedoucí jsou potřeba minimálně, když se dobře a detailně nastaví plán údržeb. Pak stačí jen jeden člověk na kontrolu…

Je to zase korupce? Jistě! Praha 6 má cca 205 ha zeleně – to je jako cca 3 golfová hřiště. Těchto 205 ha se udržuje za 105 milionů Kč ročně. Když to vydělíme 3, tak máme cca 35 milionů Kč „na golfové hřiště“. Ukažte mi, které golfové hřiště u nás má na údržbu trávníků 35 milionů na rok? A to je to soukromý subjekt…

POČÍTEJME:
205 ha = 2 050 000 m2 =>> 105 000 000 Kč / 2 050 000 m2 = 51 Kč/m2/rok!
ŠENA GREENKEEPING při maximální péči (kosení 2x týdně vřetenovou sekačkou, hnojení 7x rok, pískování, aerfikacích a vertikutacích atd.) účtuje cca 125 Kč/m2/rok pro plochu do 1000 m2. Takže mám-li plochu 100 000 krát větší, objem prací je 3x menší, je normální platit jen 2,5x méně? Navíc když se jedná o kontrakt na 4 roky a při údržbě velkých ploch je hodinová výkonost úplně někde jinde?

Jeden z požadavků na dodavatele v roce 2003: „Za poskytnutí významné služby zadavatel považuje realizaci komplexní a ne-přetržité údržby venkovní zeleně veřejných prostranství, a to minimálně po dobu 12 měsíců a v rozsahu minimálně 50 mil. Kč ročně. Součástí plnění takové zakázky musely být též venkovní úklidové práce.

Chápu to dobře, že v roce 2003 stačilo na údržbu zeleně 50 mil. ročně a o čtyři roky později je potřeba milionů 105?

Jedno golfové hřiště udržuje v sezóně cca 5 až 10 greenkeeperů. A to se sekájí greeny denně, odpaliště obden a fairwaye každý třetí den. Trávníky ve městě se kosí 1 týdně až jednou za tři týdny!

Vím, jak ušetřit cca 50 milionů Kč ročně jenom v Praze 6 na údržbě zeleně za podmínek, že dojde k radikálnímu zlepšení 10% trávníku do stavu, že je půjde využívat k picknikům a relaxu.

A napadá vás, co uděláme s ušetřenými 50 miliony ročně? 200 miliony za 4 roky?

ŘEŠENÍ:
Rozdělme Prahu 6 na čtvrtí (což ostatně je), každou čtvrť nebo skupinku čtvrtí dejme do správy místní zahradnické firmě. Dejme každé firmě jasný a kontrolovatelný plán údržby a provádějme pravidlené kontroly. Nebude-li firma pracovat spolehlivě, hned jí může nahradit firma ze sousední čvtri. Vyhodnocujme práci jednotlivých firem, zvěřejňujme to.